Jak se Zlatohlávek stal králem.
To jest povídka velmi stará a možná, že to není pravda, ale tak si to lidé vypravují.
Zvířata si zvolila lva králem, poněvadž královsky vypadá a poněvadž je silnější než jiná zvířata. I ptáci si pak vzpomněli, že by také měli míti královského vůdce.
Po dlouhém sněmování bylo rozhodnuto, že, přes silnou oposici Pštrosa a jeho soudruhů, ten, kdo má největší mohutnost letu, bude králem. I rozlétli se všichni ptáci, aby se vidělo, kdo nejdále doletí.
Jeden za druhým vraceli se znaveni, až bylo již jenom dva viděti ve vzduchu. Orla a Kondora, kteří se ještě vznášeli ve výšinách. Dostali se posléze tak vysoko, že Kondorovi mrzly uši, poněvadž je má holé. I vzdal se. Orel se vznesl ještě výše, aby ukázal, jak je silný, pak se snesl dolů, a žádal královskou hodnost.
Avšak, právě když mu chtěli posaditi na hlavu korunu, seskočil Zlatohlávek s temene hlavy Orlovy, kde byl v jejím hustém peří schován, a zašvitořil:
»Na tom nezáleží, jak vysoko Orel byl, já jsem byl o něco výše, já tedy jsem králem!«
»Ano,« řekl Orel, »jenže já jsem tě nesl.«
»Co na tom?« odvětil Zlatohlávek.
»Přezkoušíme se tedy znovu!« pravil Orel.
»Ne, ne,« řekl Zlatohlávek, »byla ujednána pouze jediná zkouška a ta je nyní hotova! Já jsem byl výše než ty!«
Od té chvíle se přeli. Právníci byli na straně Zlatohlávkově, vojáci byli na straně Orlově.
