Pokračování textu ze strany 236
… zemi nebo na podlaze suchým pískem různých barev — bílým, černým, šedým, žlutým, červeným atd. Vypadá to jako koberec nebo pokrývka na zemi a sestává z mnoha podivných značek, jež představují lidi, místo, věci, myšlenku. Tak první malba pískem jest mapa světa, jak jej Navaho znají, s řekami a vrchy, jež jsou důležity v jejich dějinách. Tyto malby pískem jsou nepřenosné; neopatrné dotknutí je zkazí, zavanutí větru je může smésti. Trvají jen v srdcích a paměti lidu, jenž je miluje.
V táboře lesní moudrosti obvyklá jest však jedna malba pískem, jíž se mnoho používá; jest to malba Čtyřnásobného Ohniště. Když ji dělám v táboře, používám jen bílého písku nebo práškového vápna; ale uvnitř v místnosti nebo na papíře používám žlutého (nebo oranžového) a bílého.
Tento jest výklad malby: Oheň jest symbolem Velkého Ducha. Kolem něho naznačíme velký kruh, jak viděti je na obrázku.
Na všech čtyřech stranách zapálíme ohně. Tyto čtyři ohně se jmenují: Síla, Krása, Pravda a Láska. Od Ohně vycházejí Duchem, Tělem, Myslí a Službou.
Od každého ohně malujeme tři zlaté paprsky. Tyto znamenají Dvanáct zákonů Lesní Moudrosti a takto je vyslovujeme:
- Buď odvážný, mlčelivý a poslouchej!
- Buď čistý. silný, chraň přírodu!
- Mluv pravdu, buď poctivý a zbožný!
- Buď laskav, obětavý a rád buď na světě!
A tak malba na konec vypadá, jak na obrázku je naznačeno. Ovšem nápisů ve skutečnosti není, neboť junák lesní moudrosti má zákon v mysli své.
