Pokračování textu ze strany 45
… jako staré smetí, ale pak se ukáže krásnou a drahocennou věcí, jest nám vlastní právem starého zákona — výzkumců, lovců. Jest to duch lovu, který každý zdravý člověk miluje, a je mnoho způsobů a cest, jak se jím můžeš potěšiti.
Vyjdi si kdykoliv mezi říjnem a dubnem a poohlédni se ve všech nízkých stromcích a vysokém křoví po malých přirozených kolébkách, zvaných »kokony« či »zámotky«. Některé jsou jako raneček a upevněny na větvičku celou délkou. Některé visí jako punčoška, s jablky na okně, když je Mikuláše; ale všecky poznáš podle toho, že mají silný zavřený obal z jemných šedých nebo hnědých vláken neb hedvábí, beze švů, aby vlhko dovnitř nemohlo.
Jsou tak důkladně připevněny, že zlomíš větvičku, když je budeš chtít strhnouti. Zdají-li se nějak lehké a rachotí-li, když jimi zatřeseš, jistě uzříš na nich jednu nebo více malých dírek. To znamená, že nějaký nepřátelský hmyz zničil tvorečka, jenž spal uvnitř. Je-li zámotek dobrý a zdá se plný a těžký, vezmi si jej domů a dej jej do papírové nebo dřevěné škatule, jež má víko z gázu nebo drátěné síťky. Chovej jej na světlém místě, ne příliš suchém, než přijde jaro; pak se jednoho dne stane zázrak. Domeček se otevře zvnitřku a vyleze z něho nádherná Můra. Jako by temný hrob se byl otevřel při vzkříšení a z něho vyšla znovuzrozená, nová bytost s křídly, by mohla odlétnouti do nebes vzhůru.
Zámotky motýla
(Polyphemus, Cecropia, Promethea, Přástevníka medvědího a Luny, v zemi kukla Smrtihlavova)Na obrázku vidíš pět různých druhů zámotků, dole pak pupu smrtihlavovu; ten nedělá zámotku, ale zahrabe se do země, když přijde doba Velkého Spánku. Laskavá Matka Země jej chrání, takže nepotřebuje vůbec dělat zámotků.
To jest podivuhodná historie s každým z těch zámotků. Nikdy vás neomrzí, budete-li je sledovati a poznáte-li je, ..text pokračuje
