Pokračování textu ze strany 14
… podíváš, všude se setkáš s uměleckými obrazy. Hargrave je malíř-filosof a malíř-dekoratér. Vidíš obrazy pračlověka a zápasů kultury, takové, jakými strhává tolik ve svých spisech — a vidíš stěny pomalované sirénami, fantastickými zvířaty, symboly a stylisací. Hargraveovou ženou je „Minobi“ známá z dívčího hnutí „dívek táborového ohně“, které postavilo se do řad Kibbo Kift. Napsala pro ně knihu, v níž zračí se spolupráce Bílé Lišky. Tichá, něžná bytost, která energický vyhraněný typ Hargraveův slaďuje v dvojici pro sebe uzavřenou. Jenom malý Teddy, hošík čtyřletý, oživuje dům jako bujně rašící výhonek, který se zelená svěže, i když šedivá chvíle krade se do domu. V domě "Bílé Lišky nebýt Teddyho, bývá někdy velmi ticho. Bílá Liška pracuje celý den a dlouho do noci. A přece těžko vydělává na živobytí, naříká si. Obrazy se nekupuji. Proto píše knihy. Dlouho do noci klepe psací stroj, z něhož vycházejí rukopisy a korespondence do celého světa, neboť zde „stranou cesty“ (Wayside) je ohnisko hnutí, které šíří se i přes kanál na kontinent. A Hargrave ve vítězství své věci věří. Žádný nezdar ho nedovede srazit. Co se na př. stalo ve Francii: založil tam kmeny K. K., ale zklamali všichni, zůstal jen jeden. Ale i z toho má Bílá Liška radost — ten myšlenku udrží a Francie k woodcraftu nebude moci mlčet. I s Habbelem a jeho hnutím je to divné — Hargrave to ví, cítí to. Ti lidé nedovedou provést revoluci myšlenkovou a zahodit to staré haraburdí imperialismu a militarismu nadobro. Ale což! Teď Malý Bobr je v Berlíně a přinese snad zprávy veselejší, neboť kvasí v Německu zas něco nového.
Vedle domku stojí kočovnický vůz. To je Hargraveovo nomádství. Opravdu, znamenitá myšlenka, záviděni hodný wigwam. Povídali jsme si, zda u nás v Čechách bychom mohli jako v Anglii tak pokojně jezditi s těmito „poutnicemi“?
Za domkem je dvorek, kde si Teddy hraje, zelinářská zahrádka, která skýtá zeleninu v Anglii nezbytnou a pak veliký trávník —— a tam jsme se utábořili.
Hargrave přinesl nám „Kinnbook“, rukopis nové knihy, která bude úplnou Kmenovou Výchovou. Slíbil, že nám pošle otisk svého rukopisu, takže české vydání vyjde možná dřív než anglické — najde-li se ochotný nakladatel.
Večer mluvili jsme o anglické literatuře, hlavně o Wellsovi a nových jeho dílech. Pak nám vysvětloval hostitel náš, jak oni ve Woodcraft Kindred pracují. Přinesl krásné totemy kmene Scarabeus a Lišek vyřezávané a vykládané. Ukázal alba jejich táborů, která nás přesvědčila o malebnosti a romantice jejich života. O tom ale nemožno psát v této krátké vzpomínce. Přijal s díky album fotografií našich junáků se svéráznými kresbami Jeníka z Krnska, které jsme mu připravili na památku.
Druhý den jsme mnoho mluvili o Setonovi. Usoudili jsme, že Setonova návštěva v Evropě by mohla znamenati přelom ve skautingu, že by otevřela oči nevidomým, poněvadž nikdo skoro neví, že skauting B.-P. je provokaci vznešené myšlenky jeho..text pokračuje
