Stránka:vatra-24-4.djvu/16

19. NA LlŠKU. Liška vyběhne z doupěte, a skákajíc po jedné noze pronásle- duje peškem lovce (mají také pešky); ti na ni opatrně dorážejí, aby nebyli zasažení peškem. Koho zasáhne peškem, zaujme její místo. je-li unavena a stoupne-li na obě nohy, nesmí se bránit, utíká zpět do doupěte a je proná- sledována. Nebíjte do hlavy! Rozhodčí sleduje hru. 20. KOCOUR A MYŠI. (Při větším počtu hráčů.) Tři čtyři díry (chlapci .utvoří kruh držíce se za ruce), z nichž přebíhají myši z jedné do druhé; kocour je pronásleduje peškem. Chycená myš kocourem, nový hráč myší; kocour do děr nemůže. Hra se stává složitější větší vzdáleností a větším počtem děr nebo myší; také mohou být dva kocouři. 21. HAD, chytající hlavou vlastní ocas. Řada chlapců drží se za ruce, první chytá posledního: jde—lí hlava do prava, ocas se vyhýbá do leva, a vyniká hadovitý pohyb. Kdo se pustí, dělá hlavu. Čím delší had, tím víc smíchu. Smějte se opatrně. “ 22. KOCOUR A MYŠ: všichni znáte jako NA TŘETÍHO. (Znám asi osmerý způsob této hry — popište mi, jak hrajete u vás.) ' 23. HLÍDAČ V KRUHU. Postavení hráčů dle obrázku: chlapci v kruhu, A stanoviště hlídače s peškem, B sklad A pešků, čepic a pod., C kámen, větévka označující „vchod“ do kruhu. Chlapci v kruhu se rychle pohybují, na dané B znamení se kruh zastaví, chlapec, který je před vchodem, rychle vběhne „krást“, je-lí přistižen, stává se hlídačem; C hlídač není vůbec k ničemu, rozeberou-lí mu sklad celý. 24. O VLAJKY. (Příprava k velké hře o vlajky.) Obdélníkové hřiště se střední čarou; v každé polovině na 20 kroků před řadou hráčů je prapořiště (kruh o průměru 3 m) s třemi vlajkami. Hru řídí rozhodčí. Náčelník Bílých Lišek vyšle jednoho chlapce, aby se zmocnil Soví vlajky; náčelník Sov sta- noví strážce vlajek a vyšle také jednoho chlapce pro vlajku protivníků. Ani Bílá Liška ani Sova nesmí vkročit do prapořiště; zmocní-li se protivník vlajky, utíká zpět k svým, aby jí zatkl do vlastního prapořiště; je-li před střední čarou dostižen, vrátí vlajku a je zajat na místě, kde byl dopaden; náčelník Sov mu ustanoví strážce (2 kroky za ním); zajatec je osvobozen soudruhem ze své strany, který se ho dotkne, a oba utekou přes střední čáru; nepodaří-lí se jim to, jsou zajati oba. Chlapec prchající s vlajkou nese ji tak, aby nezranil pronásledujícího. Vítězství připadne straně, která hrála ukázněněji a zmocnila se více vlajek a zajatců; rozhodnutí rozhodčího třeba vždy poslechnout. 25. MlŠI-MOKWA. (Hon na medvěda.) Slavná hra, známá ze Setonova „Svitku březové kůry. . .“ (Příručka str. 533). Medvěd, ozdobený náhrdelní- kem z medvědích drápů (ze dřeva) a s měchýřem na zádech (medvědí srdce), potuluje se mezi třemi doupaty, v krajině s mnoha úkryty. Lovci v čele s nejvyšším lovčím ho obklíčují; všichni (í medvěd) jsou ozbrojení kyji- 72