ESETLETPRAŽSKÝCH PFADFINDRŮ 2. slunce měsíce bláznivého oslavili pražští pfad- findři své desililelé trvání. Již roku 1913 vyskytl se prvý pokus o německou skautskou skupinu. Ale teprve za války v červnu 1915 podařilo se prof. D. Gellnerovi založil skupinu, které později byl přidělen rakouský oticír. Následek byl, že skupina úplně dostala v duchu tehdejší doby ráz vojácký; a vslupem k footballovému klubu vzdálila se ještě víc původní myšlence. Na podzim došlo k sjednocení se spolkem „Jugendwehr“; ale již při cvičeních léto Jugendwehr zaujala skupina pozdějších opravdových ptadfindrů zvláštní své stanovisko. Když potom byla napřesrok Jugendwehr rozpuštěna, přišla chvíle, aby se pfadfindři znovu ustavili. Opěl za ve- dení prof. Gellnera a jednoho staršího skaula Matyáše vznikla na podzim 1916 organisace pfadfindrů. která lednem 1917 veřejně vystoupila a začala práci. Pracovalo se v duchu skautů vídeňských. První tábor byl rozbií v létě toho roku v lesích sreněských za znamenitého vedení lehdejšího feldmajstra Lau- schera; byl prostý a primitivní. Čtyři slany bez pod-
- sad (podbiti), kamna pod širým nebem, vlastně pár
cihel jako podpora pro kotel, ale i veselá nálada a radost ze života ve volne přírodě umožňovali šestinedělní pobyl. Příští zimu se dalo sice málo ceslovat, za to však Domov poskytl dosí přiležitosli k práci doma a k přípravám nového letního tábora. V březnu 1918 narukovali mnozi naši vůdci, mezi nimii Lauscher, a Heins Vogl převzal veden: i správu'tábora. Tábor byl poslaven podle vzoru tábora v Neulengbachu ; stany dostaly podsady, kuchyň kryt a kamna pláty. Bylo-li loni zásobování oblížne, lelos, poslední válečný rok, dosloupila nouze vrcholu. Přes neúnavnou práci a obdivuhodné výkony našeho zásobovatele Jiřího Jakerlea, ocitla se kuchyně často na suchu. Novou potíž přinesl převrat. Zmatek doby se zrcadlil i v názorech a životě našeho Svazu. Všechno staré, lorma i idea, bylo sbouráno, ale nebylo nic nového, a tak se polácel Svaz téměř přes rok, a teprve slyk s říšskými neu- pfadfindry (junáky) dal nám novou myšlenku a novy směr. V poslední chvíli podařil se i roku 1919 učkolika vůdcům tábor; tento- kráte musel býl v německé krajině, v Dianabergu na Šumavě, kde se tábořilo i následující tři roky. Několikrát sz vystřídalo vedení Svazu; byly doby, kdy v čele stál celý vůdcovský sbor, pak zase Franz Lauscher. Tenkrát začal vykonávat „vinohrad- ský kruh“ v čele s Fricem Pollakem vliv velmi neblahý ; rozkládal svou „filo- sofickou“ oposicí. Když odcházel Fr. Lauscher z Prahy a na jeho místo byl zvolen Karel Mahler, chopil se opravdového vedení Svazu. Svaz se rozhodl pro společnou práci, byl ustaven kruh rodičů, který se stal zvlášť po stránce peněžní mocnou podporou, pro Svaz, v němž byli samí mladí. Svaz přijal roku 1925 zřízení podle návrhu Olly Englera a toto zřízení je ješlě dnes naším základem. 19
