Stránka:vatra-25-2.djvu/8

průsvitně tečkovanými, vejčitými, žlulé hrozny pěkně. vonícího svízele. syřišťového a jemu podobného bílého svízele povázku: silně zastoupena je zde šedivka (Berterora incana) s bílými kvěly, při zemi plazí se vrbina penízková, šlírovník polokřovitý, trnitý babí hněv s růžovými motýlovitými. kvěly; všude jako plevel spatříme několika druhy zastoupený šťovík, řebříček, modrý hadinec, pryšec, chvojka, mochna kusí, a jeji příbuzné mochna plaziva a stříbrná, nepříjemně páchnoucí kakost smrdulý a pod. Ze. suchomilných rostlin jsou zde rozchodník. tenkolistý, skalní slrmobýl, jestřábník chlupáček, Rovněž na suchých místech vidíme. drobný ohnivě červeny kartousck, něžný květel obecný = Úezkými, trávovilými lisly a žlutými květy s ostruhou. Na břehu osaměle roste kyprej s nachovými květy, ojediněle vyskytuje se janovec, (vílečník), krásný v době květu, komonice bílá s drobnými květy v hroznech, modrý hlaváč obecný, jehož druha žlutě zbarveného nalezli jsme na stráních po obou březích řeky. Temnými modrými květy upozorní na sebe pipla osmahlá, zvonck rozladitý a broskvolistý rovněž modře kvetoucí. Mezi tím vším krčí se drobný jetel kočičí, vonná maleřídouška, chraslavec polní, mezi kameny proplétá se na samém břehu blešník. Hojně najdeme. statnou, žlutě. kvetoucí, rostlinu vrališ, jenž rozemnut pachne ne právě příjemně. Z těch žlutě kvetoucích složnokvětých patří sem ještě škarda ozimá a starček lesní. V ojedinělých exemplářích nalezneme modrý kakost luční, hojněji silenku nadutou s květy špinavě bílými, modrou chrpu porýnskou, jitrocel a konečně pichlavou štětku obecnou. Z. vodních. rostlin je zde. zastoupen. velmi hojně rákos, chrastice rákosovitá, dále pěkně kvetoucí šípatka vodní, s krásnými střelovitými listy, Šmel okoličnatý, lakušník vodní, zevar okoličnatý a větevnatý, žabníl, jitrocelový a konečně statný na břehu rostoucí, ale mnohdy až do vody zabíhající bazanovec kytkovitý. Z. dřevin sluší sem ještě uvésti zimolez, trnovník aplanou hrušku, Myslím, 7e nechybím, uveduli z jmenovaných zde rostlin ty, jež jsou používany v lidovém lékařství, pokud je mi ovšem známo. fiesalka (pro uklidnění nervů, odvar? hadine c (proti choleře, není dokázáno zda jistě), jilrocel (na hnisajicí rány), pelyněk (žaludeční obtíže spolu se zeměžlučí), mateřídousška (koupele, zevně), mochna husí (proti vodnatenosti), mochna stříbrná (proti průjmu, s červeným vínem), rozchodník (na zány i vnilřně pli poranění střev), ostružiník (květy © listy. brusníc a mochny zlalé proti cukrovce, lisly samolné jako tbé), iy dlice (saponin, jed, ku praní ai v lékařství), kakost smrdutý (thé, proti horečce, žloutence, zánětu ledvin; čerstvá štava bezpečné proti kivácení), babí hnšy (sladký kořen, žene na ma).