GAMMA: ÚLOHA z ANTIKY 1. Nepostrašte se názvem! Nepotrápím vás starořeckými aori- sty, ani latinou, ničím z oněch dvou „mrtvých“ řečí. (Nejsou ostatně tak mrtvy, jak bývají pomlouvány; našli byste v kni- hách jimi sepsaných lecco hodně živého, životného, ba někdy až překvapivě dnešníhol) Ta „úloha z antiky“ je jinaká: rov- nou ze živmota do života; přesněji: z bývalého silného plno- života do dnešního položivota a paživota, kterému tolik toho chybí do plné míry, bývalé. Plná míra životní! jak jsme jí ještě vzdáleni, všichni bez Výjimky. Každý znás žije kuse, nikdo z nás neovládá celého umění žít a vyžívat se úplně po všech stránkách bytosti člo- věcké. Ale kuse žít, to není život pravý; třeba naučit se žít jinak. Cítil to už Goethe, tedy muž, který přec uměl žít bohatě, naširoko, snad všemi stranami své bytosti, ai ten musil si napsat výzvu — slib (ve své básni „Generální jzpo- věď“, pod verši na oko lehkovážnými): „chceme se odučit všemu polovičnímu a v celém, dobrém, krásném resolutntěl žít.“ Kterak teprv my! Nám dnešním obzvlášť je třeba to- hoto um<ění žít, nám teprv by se měla Goethovská sebevýzva stát denní střelnou modlitbou. A především mládeži, proto, že ta má ještě tak veliké možnosti životní, ale namnoze bez- radná, nepoučena zapadá také do cest lidí starých, jež vedou stejně ke zmrhání vzácného neopakovatelného daru života Bolestný je pohled na massy přemnohých dnešních mladych lidí, kteří nevědomi a nepouč,en1„vyžívají se“ tím nejblběj- ším možným způsobem, pohlavním mrháním síly životní, při čemž snad všecky ostatní stránky, bytí a bytosti člověkovy, důležitější a vyšší, vycházejí na prázdno. je nám všem třeba nauky, jak žít plně, všemi stránka- mi, silně, zdravě, krásně harmonicky. Ve shledávání takové nauky a živoucího příkladu může nám dnešním mnoho po- mo'ci člověk zdánlivě nednešní, dávno bývalý; Člověk na po- hled mrtvý nám dnes žijícím; člověk pouze bronzový, mra- morový, dokonce jen sádrový — nám lidem z masa, kostí a krve. je to člověk antický, který vyznal se mnohem lépe vonom umění žít, měl takovou Coethovsky širokou míru auměl se opravdu vyžívat, ne pouze „vyžít se“ po způsobu dnešních sexuálních idiotů: vyžívat se velkými, hodn-ottnjými činy,.
Antický člověk není vám, tuším, bytostí zcela neznámou. V knížkách & časopisech pro junáky skauty přes tu chvíli bývá vyzdvihován za vzor pravého člověka; a i odjinud snad .zavanul vám do tváří silný větrný vzduch starořeckého (méně už starořímského) světa, poznali jste as buď z odlitků v mu< seích a uměleckých sbírkách, nebo z nouze aspoň 2 tištěných — reprodukcí některou z oněch krásných postav antického života. Vlivem amerického woodcraftu (tedy hlavně Thompsona- 37
