malý vchod zůstal právě uprostřed. Teď už si brhlícioddychli. By,l však už také měsíc sazenic. To už v hnízdě začala se objevovat pomalu vajíčka. Za týden byla násada. celá: šest malých vajíček, bílých, tmá- vě ki'xOpuenatých, všechna přesně stejná. A tehdy usedla. na ně samička, aby je zahřívala. , Sameček potuloval se zatím oko- lím hnízda & volál a volal z veliké rá— dosti. Chvílemi piřilét'al k hnízdu & sa- mičce v něm s nějakým dlobrgým sou- stem. Pak vysedal má větvi nad vrcho— lem ozývaje se. K večeru plak vylétli si oba na chvíli společně ven do zele- néhlo háje, ale samička brzy se vrá- cela 'k vajríčkům & sameček ji trpělivě krmil. , _; << ,' / it;—(Á, ZČU)/Í '<' A __ ).:
“www“ “
l. „““—“ ššwswif “M — % Háj zatím byl už plný svěží zeleně mladých listů a slunce si hrálo na kmenech ina zemi krásnými barvami. A v starém, rudém listí a nové, zelené trávě, hořelo již plno květů: fiáliek, lech, petrklíčů. V korunách buků volalo vytrvale kukačkqa !& ve smrkovém stojáku hrdličky. Všude bylo plno života a všude v hnízdech ptáků chystal se nový. ' i " „ ]ÁNOŠ: FARMA NA DIVOKÉM JIHOVÝCHODĚ. Slunce slavně zapadalo, nebe rudě hořelo, když „strýc Podger“ toužil odebrat se na západ, aby vynášel něco nezvyklého, ohromné do— brodružství jakés. Měl plán stát se farmářem. I vytratil se tiše z wigwamu kouřem už zčernalého, zamkl na zámek a jal se obezřele sháněti — bedničku. Džungle byla laskavá, našel ikousky skla. Prchal tedy zpět, zvedl tomaháwk a urazil jednu dlouhou postranici bedničky. Potom přibil na dno vždy vedle sebe několik malých latěk okolo čáry, vedené od nich po dlouhé postranici vzhůru, zatlouKl u dna & u hořeního kraje vždy dva hřebíčky blízko sebe. Tak d05tal oporu pro skla. Ta, přesně oříznutá, vsunul mezi hřebíčky & latky. Vyraženou postranici nahradil velkým sklem. Připevnil je též jen hřebíčky. A ted' nasypal do připravených příhrad různou zemi. Měl farmu s několika druhy polí. Velkomyslně se- ted rozhlédl po „tomto slzavém údolí“ světa a pustil se do další práce. Do každého pole nasil či zasadil jinou rostlinu ato, šlo-li to, přímo k velkému postrannímu sklu. Do jednoho pole zasadil semeno smrku,. jedle a borovice, vedle břízu, buk a j., v jiné fasole, pak vedle sebe— všechno obilí, jinam bramboru a pod. A teď bohatl každého dne. Dělal různé Vynálezy. Když fasole měla už slušný klíček a tento vyslal i vlá- skové kořínky, nezaléval horem, nýbrž zasunul opodál sukno, sáhajicí' až k vlásečnicím & sukno přečnívajícím koncem ponořil do vody. Viděl. jak kořeny cestují za vodou jako dělník za prací. Dal pod vyvinutý kořen mrkve hladký kousek mramoru a po několika nedělích jej vyndal roz— rytý. Čím? Kořínkům dával do cesty kaménky. A teď viděl, co je to národ kořínků,“ jaká to úžasná moc a síla. Vše si znamenal, kresliL 52
