HRNČÍŘSTVÍ.
K pokusům o hrnčířství potřebujeme: 1. chuť k práci, 2. vytrvalost, 3. hrnčířský kruh, 4. hlínu k výrobě nádob.
Hrnčířský kruh je kotouč as 40 cm v průměru z plochého kamene s železnou osou zapuštěnou otáčivě do dřevěného špalíku připevněného na podstavném prkénku. Kotouč vyrobíme z pískovce nebo silné tvrdší opukové desky. Z nouze použijeme i desky z tvrdého dřeva, kterou snadno odřízneme ze silnějšího kmene. Na obvodu přibijeme železný pásek, aby nepraskala a neodštípila se. Je-li z měkkého dřeva, nutno ji též obít a na spodu opatřit kousky železa, které zvyšují setrvačnost.
Osa je železná tyčinka as 1 cm v průměru, dlouhá 6—8 cm. Horní konec (zapuštěný do kotouče) je hranatý, aby osa v kotouči pevně držela.
Dřevěný špalík je nahoře šikmo seříznut a opatřen vývrtem pro oblý konec železné osy, která se v něm volně pohybuje (ku zmírnění tření je vymazána lojem nebo jiným mazadlem). Vývrt je kolmý k horní ploše špalíku — tím docílíme nakloněné polohy kotouče.
Podstavné prkénko, do něhož je zadlabán špalík, je tak dlouhé, abychom sedíce u kotouče (po turecku) seděli také na něm. To proto, aby kotouč při práci (točení) stál dobře
na místě.
Postup práce: Do středu kruhu přilepíme kus bílé kamnářské hlíny (ne příliš suché — drobí se, velmi mokrá nedrží formu). (1) Levou rukou roztáčíme kotouč (trhnutím k tělu), prsty pravé ruky, již držíme stále v jednom místě, upravíme hlínu v souměrnou kupičku (2). (Prsty musí být stále mokré.)
Pak chceme-li dělat nádobku s užším dnem, tlačíme se strany prostředním prstem dole na kupku tak, až se vytvoří krček široký jako dno nádobky, kterou chceme udělati (3). Dále za stálého točení deskou lehce vtlačujeme palec ..text pokračuje
