Chci-li vyprávět
o návštěvách u pana profesora Miloše Seiferta, uvědomuji si, jak je obtížné, neopakovat se. Psal jsem o tom několikrát. Neměj mi, prosím, za zlé, budeš-li již něco znát. Děkuji Ti.
Jezdíval jsem k prof. M. Seifertovi někdy s tatínkem, někdy sám. Prof. M. Seifert žil uprostřed svých knih – jejichž počet šel do tisíců. Všude knihy, doslova. Stěny jimi obloženy, půda plná. Bezpečně věděl, kde která je. Neměl rád knihy brožované. Proto, pokud nebyly v původních vazbách, nechával si knihy vázat do přírodního nebarveného plátna. Nechával jsem si později také některé knihy vázat po jeho způsobu, který se mi líbil, zejména jednalo-li se o knihy s přírodními náměty. Pan profesor rád vyprávěl o tom, co právě koná. Ukazoval knihy, korespondenci. Tehdy se (po kolikáté již) jednalo o evropskou woodcrafterskou federaci. Měl dopisy z Británie a z Polska. Byl přesvědčen, že se to nyní podaří.
Pracoval na rozměrném díle. Překládal velkou Setonovu knihu o zvířatech na Severu a jejich životě. Kolikrát jsem listoval v obrovském originále, který měl pan profesor na stole, a obdivoval Setonovy skvělé ilustrace. Překlad vyšel 1937 v nakladatelství Máj v Praze, v pěti svazcích. Vzpomínám, kdykoli v něm listuji.
Prof. MS rád vyprávěl o Frederiku van Eedenovi, o Johnu Hargraveovi, ale i o polských Harcerech, mezi nimiž měl přátele. Věřil, že v Polsku vznikne Liga, podobná československé. I když měl své staré věrné filosofy – Emersona, Ruskina, Thoreau, Tolstoje, Carlyle, zbývalo mu vždy dost zájmu o různé nové duchovní proudy – zejména ty, které pronikaly mezi junáky. Chtěl je poznat, pochopit.
Pan profesor vstával brzo ráno – v pět; o půl šesté. V šest již býval v lese – byl nedaleko – a tam se dvě hodiny procházel. Někdy i déle. Teprve potom byla prostá snídaně. Procházek v lese využíval nejen – po způsobu H. D. Thoreau – k pozorování přírody, ale, měl-li hosta, k rozhovorům na filosofické, nebo duchovní téma. Vážil si prof. Jindřicha Uzla a doporučoval mi jeho knihu “Příroda evangeliem” jako filosofické vyjádření Lesní moudrosti. Ovšem ne v tom smyslu, že by ..text pokračuje
