Pečení chleba v kotlíku

Asi uprostřed našeho týdenním pobytu ve FATŘE náš woodcrafterský kamarád Sokol (také člen B-portálu) zpestřil naši jednoduchou horskou stravu tím, že nám na ohni jen v kotlíku upekl moc dobrý chleba. Moje žena pohotově celý proces nafotila a tak se s vámi můžeme o ten zážitek podělit.

Použité suroviny: Hladká mouka 0,25 kg, drcený kmín, špetka soli, instantní droždí, hrst slunečnicových semínek, trochu sádla a voda.

CHLEBA 01 POTŘEBY.jpg

   SUROVINY

Dále pak dvojdílný nerezový kotlík – objem 1,5 litru + 1 litr, dřevěná měchačka, čtyři zhruba stejně veliké kamínky. Samozřejmě zápalky, sekera a pilka.

Postup výroby chleba byl standardní. Mouku v kotlíku smíchal se sušeným droždím, přidal drcený kmín a slunečnicová semínka a sůl.

CHLEBA 02 SMÍCHÁNÍ SUROVIN.jpg

   SMÍCHÁNÍ SUROVIN

Přilil asi 2 dcl vody, zamíchal a pak hnětl těsto do správné konzistence. To znamená, aby těsto bylo hladké, vláčné, nelepilo se na stěny nádoby. Podle potřeby lze během hnětení přidávat vodu nebo mouku.

CHLEBA 03 VYMÍCHÁNÉ TĚSTO.jpg

   VYMÍCHANÉ TĚSTO

Konečně těsto bylo jak má být. Nádoba s těstem se přikryla utěrkou a obsah se nechal kynout. Doba kynutí závisí na teplotě prostředí. Jakmile těsto zvětší dvakrát svůj objem, může se začít péct. My jsme se dočkali asi za tři hodiny.

CHLEBA 04 KYNUTÍ.jpg

   KYNUTÍ

Mezitím jsme rozdělali oheň a topili tvrdým bukovým dřevem tak, aby se vytvořil dostatek žhavého popela. Správně vykynuté těsto Sokol teď opatrně vložil do menšího sádlem vymazaného kotlíku a zakryl víčkem.

CHLEBA 05 MENŠÍ KOTLÍK VYMAZÁN TUKEM.jpg

   MENŠÍ KOTLÍK VYMAZÁN TUKEM

Do většího kotlíku se na dno pak umístily do čtverce čtyři malé kamínky, ty měli během pečení zajistit, aby se vnitřní kotlík nedotýkal přímo dna.

CHLEBA 07 KAMÍNKY VE VNĚJŠÍM KOTLÍKU.jpg

   KAMÍNKY VE VNĚJŠÍM KOTLÍKU

CHLEBA 08 VLOŽENÝ VNITŘNÍ KOTLÍK S TĚSTEM.jpg

   VLOŽENÝ VNITŘNÍ KOTLÍK S TĚSTEM

Vše pak zakryl víčkem většího kotlíku. Vznikla tak jakási uzavřená pečící trouba.

CHLEBA 09 PŘED UZAVŘENÍM DRUHÉHO VÍKA.jpg

   PŘED UZAVŘENÍM DRUHÉHO VÍKA

Uprostřed ohniště jsme vytvořili rovinku z teplého popela a uhlíků, tam jsme opatrně postavili kotlík. Několik žhavých uhlíků jsme umístili na víčko kotlíku.

CHLEBA 10 ZAČÍNÁME PÉCT.jpg

   ZAČÍNÁME PÉCT

Pak už jsme jen udržovali rovnoměrný žár. Dřevo jsme přikládali do žhavého popela po obvodu celého kotlíku tak, aby plameny neolizovaly pečící nádobu, ale pouze udržovaly žár. Občas jsme doplnili i pár hořících oharků přímo na víko kotlíku.

CHLEBA 11 UDRŽOVÁNÍ ŽÁRU.jpg

   UDRŽOVÁNÍ ŽÁRU

Asi za půl hodiny jsme kotlík vyndali z ohniště a odklopili obě víka.

CHLEBA 12 ČAS PEČENÍ UPLYNUL.jpg

   ČAS PEČENÍ UPLYNUL

Třískou zapíchnutou do těsta jsme zjistili, zda je chléb dostatečně pečený. Po vytažení třísky nesmí na ní být známky syrového, lepivého těsta. Správně pečený chléb také při poklepání prsty na spodní stranu (po vyklopení) pěkně zvoní. Těsto se nám při pečení přichytilo na víčko a trochu připálilo. Při pečení totiž ještě nabude a je proto lepší dát těsta raději méně.

CHLEBA 13 DOBŘE TO DOPADLO.jpg

   DOBŘE TO DOPADLO

Chléb jsme opatrně vyklopili z kotlíku, uložili na víčko a zakryli utěrkou.

CHLEBA 14 VYCHLÁDÁNÍ POD UTĚRKOU.jpg

   VYCHLÁDÁNÍ POD UTĚRKOU

Pak už jsme jen čekali, až chléb vychladne. Konečně došlo na ten kýžený okamžik.

   BOCHNÍK VE VŠÍ KRÁSE

Bochník jsme rozkrojili.

CHLEBA 16 CHVÍLE NAPĚTÍ.jpg

   CHVÍLE NAPĚTÍ

Tábořištěm zavanula vůně čerstvého chleba.

CHLEBA 17 KŘUP A ... POVEDLO SE.jpg

   KŘUP A ... POVEDLO SE

Sokol znalecky vyhodnotil, že je chléb dostatečně propečen – střída je pěkně pórovitá, těsto nelepivé, kůrka pevná, ale nespálená.

CHLEBA 18 ŠKODA - VŮNĚ SE NEDÁ ZPROSTŘEDKOVAT.jpg

   ŠKODA - VŮNĚ SE NEDÁ ZPROSTŘEDKOVAT

Chléb jsme nakrájeli na krajíčky, po kterých se jen zaprášilo.

CHLEBA 19 DOBORU CHUŤ.jpg – DOBROU CHUŤ!

Prosil jsem Sokola, zda by nafocený postup okomentoval a dal na B-portál. Moc se mu nechtělo. Nakonec jsme se ale dohodli, že to mám napsat já a on že mi to jen zkontroluje, aby tam nebyly hlouposti. A tak se tedy i stalo. Vaše případná chvála patří jen jemu.

Já za sebe jen dodám, že pokaždé, když se zúčastním pečení vlastnoručního chleba, je to pro mne něco, co mne dostává do jakési posvátnější nálady. A je-li to navíc ještě v kruhu přátel uprostřed krásné divoké přírody a pečení je prováděno jednoduchým zálesáckým způsobem, tak je to zážitek, který bych jen tak nevyměnil. :wink:

Všechny fotky pořídila Willyho žena Zdeňka.

Publikováno 18. května 2014 na bushcraft-portal.sk