Viliam Valovič - Manoki
MUDr. Viliam Alexander Valovič - Manoki (⁕ 23. února 1908, Hatvan, Maďarsko – † 12. listopadu 1981, Bratislava) psán též William Valovitch, vystudoval univerzitu v Bratislavě, a 2.5.1936 byl promován lékařem.
Jeho otec, cukrovarnický mistr František Valovič (Ferenc Vallovitch) (26.8.1873 Kovárovce – 24.6.1945 Bratislava) žil se svou početnou rodinou až do 1. světové války v maďarském městě Hatvan, nedaleko Budapešti. Viliam byl posledním potomkem jeho první ženy[1] se kterou měl 7 dětí.[2] Dva roky po jeho narození zemřela – pravděpodobně při porodu – a tak se otec podruhé oženil s Marií Schmerkovou (13.3.1873 Brno – 20.11.1974), která pocházela z Brna, se kterou měl druhou dceru, Marii (31.7.1913 Hatvan – 16.2.1990 Bratislava).[3] Ta se později spolu s Manokim účastnila táboření na Waldenu.[4]
K woodcraftu se dotal Viliam během studia čsl. státním reálném gymnáziu v Bratislavě, kde se roku 1926 seznámil, spolu se svými spolužáky Felixem Dvořákem a Vojtěchem Palkovským[5] s knihou “Přírodou a životem k čistému lidství”, která je nadchla. Kontaktovali jejího autora, Miloše Seiferta a pod jeho vlivem se stali členy Ligy pro výchovu přírodou - Moudrost lesa, jako kmen "Deti Slnka" Bratislava (později Ojibway). Hned v následujícím roce 1927 již tábořili se Seifertem na Waldenu v Nízkých Tatrách, a tím začal jejich celoživotní zájem o woodcraft.
21. října 1928 došlo ke sloučení.
Když se Miloš Seifert musel vzdát náčelnictví, byl roku 1931 zvolen náčelníkem Ligy československých woodcrafterů právě Manoki a zůstal jím až do rozdělení republiky r. 1938. Bohužel čas ukázal, že nebyl pro tuhle funkci dostatečně zralý.
Přestože se mu podařilo představit woodcraft v původní a čistě americké podobě, zároveň vytvořil organizaci společensky naprosto bezvýznamnou a izolovanou.
Oženil se s Emílií Paulínou Amálií Helenou Gergelyovou (19.1.1914 Jarabiná – 18.2.2004 Modra), se kterou měl čtyři děti[6]
Podle vlastních slov roku 1938 v Bratislavě spálil celý historický archív LČSW (1912-1938), který obsahoval i nenahraditelné materiály od Seiferta z dob počátků woodcraftu na našem území. Od r. 1943 byl zapojen v partyzánském odboji proti okupantům. Za válečné hrdinství a boj proti okupantům obdržel vysoké státní vyznamenání.
V letech 1945-47 byl náčelníkem obnovené LČSW, roku 1947-51 starostou. Roku 1947 obdržel Řád Svantovítova Kohouta. V roce 1978 ocenění od prezidenta americké Ligy.
1949-52 zatčen za podvracení republiky. 1952-1976 pracoval jako lékař.
Autor samizdatových statí o E. T. Setonovi a překladatel z angličtiny a němčiny. Při podepisování článků užíval zkratky viva villa
Dílo:
- Vudkraft (Les sv. 4, 1939)
- Ernest Thompson Seton. Dílo a osobnost (Les sv. 6, 1946)
- Mystérium táborenia (Hlasatele LLM, na pokračování, 1931)
- Sedemdesiať rokov Setonovho woodcraftu (strojopis, 1974)
- Od útopie k vede (strojopis, 1973)
- Materiály I.-VI. (strojopis, 1974)
- Ernest Thompson Seton, zakladateľ lesnej múdrosti (strojopis, 1970)
Překlady:
- H. Reichling – Ernest Thompson Seton a vudkrafterské hnutí v Anglii (strojopis, 1975) překlad V. Valovič
- Woodcraft Rangers (strojopis, 1974) překlad. V. Valovič
- Woodcraft Folk (rukopis 1975-80- torzo, nedokončeno) překlad V. Valovič
Biografie:
- Jan Niebauer - MUDr. Viliam Valovič. Obhájce Setonova vudkraftu (Šrámizdat, 1989)
- ↑ Terezií Fridsham (21.3.1873 Szásvár Máza, HU – 1910 Hatvan, HU)
- ↑ František Valovič (24.12.1895 Kapos – 1916 Stryjsky priesmyk na Ukrajině) padl za 1. světové války; Vojtěch Ján Valovič (22.1.1898 Hatvan – 25.11.1961 Bratislava) oženil se s Pavlínou Brodňanovou (1900 Cifer – 1983 Nové Mesto nad Váhom) se kterou měl dvě dcery Věru (29.11.1924 Lúky pod Makytou – 19.9.1998 Čachtice) provdanou Micovou a Livii (11.7.1931 Kysucké Nové Mesto – 9.8.1981 Liptovský Mikuláš), provdanou Rusko; Alojz Ján Valovič (8.11.1899 Hatvan – 30.3.1960 Bratislava) oženil se s Marií Loffelmanovou (15.7.1903 – 6.1.1973 Bratislava) a měl dva syny Alojze (15.11.1925 – 12.12.2000 Bratislava) a Milana (11.10.1928 – 11.10.2000 Pezinok); Oskar Ernest Valovič (22.12.1901 Hatvan – 17.3.1971 Tomaľa) se oženil s Alojzií Plhalovou (26.6.1904 Koryčany – 6.5.1991 Košice) a měl jednoho syna, který měl dva potomky; Karol František Jozef Valovič (20.3.1904 Hatvan – 1944 Brezno) se oženil s Alojzií Pavlíkovou (20.6.1901 Sušice – 7.6.1988 Bratislava), se kterou měl jednoho syna. Karol padl během SNP; Terézia (3.2.1904 – 19.2.1989 Bratislava) podruhé provdaná Kleinhamplová. V prvním manželství měla dvě děti, které se nedožily dospělosti; Viliam Alexander Valovič (23.2.1908 Hatvan – 12.11.1981),
- ↑ Provdala se za Lva Polešovského (4.5.1909 – 27.10.1991 Bratislava).
- ↑ Vzpomínal na ni Jan Niebauer - Wo, ve své memoárové knize U hasnoucího ohníčku… (1991)
- ↑ Odmaturovali společně roku 1928.
- ↑ Alexandru Márii (26.4.1940 – 8.7.2007 Modra), Mariána, xxx a xxx
