Warren, 1853/ Úvodní poznámka
Úvodní poznámka
Prezentace historie Odžibvejů ve ucelené podobě je pro Minnesotskou historickou společnost velice žádoucí. Před dvěma sty lety hledali válečníci tohoto lidu přes řeku ve státě Wisconsin, který dodnes nese jejich jméno, v údolí Mississippi své nepřátele. O století později vytlačili Dakoty neboli Siouxy z jejich starých lovišť v oblasti Mille Lacs v Minnesotě a v době přijetí ústavy Spojených států amerických chytali do pastí kožešinovou zvěř, lovili ryby a těžili javorový cukr na březích jezer Red Lake, Leech Lake a Sandy Lake. Zatím, co kmeny Siouxů a Winnebagů byly vytlačeny do údolí řeky Missouri, Odžibvejové stále žijí v některých rezervacích Severní Minnesoty a jejich okolí.
Společnost měla to štěstí, že od bývalého senátora Spojených států Henryho M. Riceho obdržela jako dar rukopis historie Odžibvejů, založený na jejich legendách a vzpomínkách, který sepsal již zesnulý William W. Warren, jehož předci z matřiny strany patřili mezi významné náčelníky tohoto kmene. Doufáme, že touto publikací poskytneme určitou pomoc stále rostoucímu počtu studentů z řad původních obyvatel Ameriky.
Tradice shromážděné ve vigvamech těch, kteří donedávna neměli žádný způsob uchování znalostí pro budoucí generace, nutně postrádají přesnost výpovědi. Staří vypravěči z tohoto kmene nevědomky si předávají jako vlastní představy představu o své rase, kterou však získali teprve kontaktem s bílými muži. Sir William Johnson, Bt., britský superintendant pro záležitosti indiánů před více než sto lety v dopise váženému Virginianovi Arthur Lee, M.D., F.R.S., napsal:
"Spoléhajíce se pouze na ústní tradice, aby získali podporu pro své starobylé zvyklosti, smíchali některé s našimi zvyky, takže je nesmírně obtížné, ne-li téměř nemožné, vystopovat jak povstaly ty jejich vlastní."
Ještě před dílo pana Warrena jsme umístili náčrt jeho života a jako doplněk jsme přidali další článek o Odžibwayích, který je založen čistě na informacích z úředních dokumentů a jiných literárně podchycených událostí. Inteligentního čtenáře proto jistě nepřekvapí rozpory, kterých si všimne mezi tradiční a dokumentární historií.
A tímto vám, s nadějí že Společnost v nejbližsí době vydá podobnou publikaci také o historii Dakotského národa, tento svazek předkládá
