Warren, 1853/ Předmluva
Na knihu Williama W. Warrena jsem narazil zcela náhodou, když jsem hledal nejstarší literární zmínky o proroctví 7 ohňů[1]. A protože mne svým obsahem velice zaujala, začal jsem pro svou potřebu překládat vybrané kapitoly. Abych nemusel pracovat jen s on-line verzí knihy History of the Ojibway nation, dostupnou na serveru Hathitrust.org, provedl jsem konverzi obsahu DjVu verze ze serveru Archive.org do PDF souborů, vhodných k oboustranému tisku na listy formátu A4, ze kterých bylo možné po složení, sešití a svázání vyrobit skutečnou knihu v příručním formátu A6.
Teprve pak mi došlo, jakou knihu sepsal za dva roky (1851–1852), ve zcela primitivních podmínkách divočiny první poloviny 19. století tento 27 letý otec početné rodiny, bez toho že by měl k dispozici vymoženosti dnešní IT technologie. Jak sám uvádí, jeho práce je založena na ústním podání mluvčích z řad jeho příbuzných a známých. Proto nepřekvapí, že se jeho líčení postupně dostává roviny interpretace vzpomínek vlastní rodiny. Díky tomu před námi ožívají nejenom dávno mrtví legendární hrdinové ale i postavy tragikomických příběhů, které i dnes pobaví.
Ta kniha je ovšem zajímavá i z mnoha jiných hledisek, která by si měl čtenář neustále připomínat:
- Byla sepsána 10 let předtím, než vypukla občanská válka (probíhala v letech 1861–65), do které se zapojily statisíce mužů z oblastí o kterých Warren psal.
- A veřejně byla publikována až 32 let po autorově smrti, roku 1885.
Téhož roku, 16. listopadu 1885 byl v Kanadě popraven métis Louis Riel[2][3], který v roce 1869 vyvolal povstání métisů proti Britské koloniální vládě, protože ignorovala jeho požadavek, aby byla garantována jazyková a náboženská autonomie frankofonních míšenců. To bylo záhy potlačeno[4], protože anglofoním métisům stávající situace vyhovovala a pro čistokrevné indiány to byl jenom spor mezi bělochy[5], který s nimi neměl nic společného. Luis Riel jr., nařčený ze zákeřné vraždy protestantského duchovního, byl donucen k útěku do USA, odkud se vrátil r. 1884, aby vyvolal další neúspěšné povstání.
Je tak dost dobře možné, že k vydání Warrenovy knihy došlo mimo jiné proto, aby američané pochopili odkud se métisové vzali a co mají s algonkiny společného.
Velice zapeklité bylo zpracování překladu II. kapitoly. Hodně konkrétních jmen a jen málo záchytných bodů. Situaci značně ztěžovala předevší rozdílná transkripce algonkinských jmen a názvů.
- ↑ Proroctví 7 ohňů je spojeno s migrací Odžibvejů od atlantického pobřeží až na ostrov Manitoulin, o které jsem prvně četl v knize The Mishomis book : the voice of the Ojibway. Viz článek Generace
- ↑ Luis Riel jr. (1844–1885) byl synem métise Luise Riela Sr. (1817–1864), který byl vrstevníkem Williama W. Warrena. Jeho otec, Jean-Baptiste Riel pocházel z Irska, ale matka byla dcerou francouze a indiánky z kmene Cpippewa. Luis Riel Sr. (na rozdíl od Williama W. Warrena) nevyrůstal mezi indiány, ale ve společnosti métisů. Jeho ženou se stala dcera Jean-Baptiste Lagimodière a Marie-Anne Gaboury, což byla jedna z prvních rodin francouzského původu, která se usadila roku 1812 v osadě Red River (dnes Winipeg).
- ↑ Luis Riel jr., který měl z ⅝ francouzské předky a jen ⅛ indiánské krve, původně studoval na kněze, protože jejich rodina byla silně katolická. Byl dobrý student, který měl talent na jazyky, ale nezapřel v sobě irský původ. Podle současníků byl vznětlivý, hádavý a silně netolerantní. Radikální změnu pro něj znamenala smrt Luise Riela seniora v lednu 1864. 20 letý mladík opustil studia, odešel do Montrealu, kde se v prostředí frankofonní komunity začal radikalizovat.
- ↑ Povstání pomáhal potlačit mezi jinými i Sandys Dugmore, otec Arthura Radclyffe Dugmore, budoucího Setonova přítele a člena WLA. A je velmi pravděpodobné, že Setonův otec Logan Thompson, byl jedním z těch co využili pobídky britské vlády, která pak začala ještě intenzivněji podporovat imigraci s cílem místní odbojné obyvatelstvo s domorodými kořeny populačně přečíslit – mimochodem, byla to stejná taktika, jakou později využili Britové znovu v jižní Africe, aby vyprovokovali útok Boerů, který následně využili jako záminku pro anexi Transvaalské republiky.
- ↑
Algonkinové jsou patrilineární. Tzn. že jako anišinábe byl akceptován jen ten kdo měl indiánského otce. Métisové, potomci algonkinských žen, byli z jejich pohledu běloši. To byl případ také Williama W. Warrena, který se z tohoto důvodu nemohl stát členem Me-da-we. Informace, ohledně Me-da-we které ve své knize uvádí, se dozvídal jen zprostředkovaně. Ale moudří členové Me-da-we nepochybně vítali jeho upřímný zájem. A protože si byli vědomi toho, že se nemůže stát členem Me-da-we, byli vůči němu velice otevření a nic si nevymýšleli, když mu odpovídali na jeho zvídavé otázky.
Je ovšem zajímavé, jakým způsobem přistupovali algonkinové k adopci. Podle toho co se zde píše, akceptovali jedině výměnu „kus za kus”. Ale je možné, že „známým bělochem” se znalostmi ohledně Midé, o kterém William W. Warren hovoří v kapitole ... byl John Tanner, který byl jako 9 letý chlapec (1793) unesen dvěma Ottawy Manito-o-geezhikem a jeho synem Gish-gau-gem (zemřel v detroitském vězení koncem roku 1825). Donutila jej k tomu jeho žena Ne-keek-wos-ke-cheem e-kwa-, které měl zaopatřit náhradu za zesnulého nejmladšího syna. Moc po chuti mu to nebylo a také tomu odpovídalo i jeho chování ke chlapci po adopci, která proběhla tak, že ho během zpěvu a tance několikrát přetáhli přes hrob mrtvého chlapce (pravděpodobně aby do něj vstoupil jeho duch) – https://hdl.handle.net/2027/nyp.33433081690897?urlappend=%3Bseq=39%3Bownerid=27021597765485611-47
