Woodcrafterský zákon

Z thewoodcraft.org

Woodcrafterský zákon (známý také jako Velký zákon), v podobě jak ho známe dnes, není součástí woodcrafterské etiky od r. 1902, jak se dlouhá léta mylně soudilo. A dokonce nejde ani o Setonovu původní myšlenku, jak se domnívali mnozí woodcrafterští dogmatici.

„The best things of the best Indians”

Původně měl Setonem daný „zákoník” jen 6 bodů, které zapovídaly následující:

1. Cheating;
2. Killing a song-bird;
3. Setting out wild-fire;
4. Breaking the game-laws,;
5. Rebelling;
6. Wearing an honor not conferred by the Council.

O rok později v prvním knižním vydání Svitku roku 1903 již bylo uvedeno bodů 7[1]:

1. Don't rebel (5)
2. Don't kindle a wild fire. (3)
3. Don't harm song-birds. (2)
4. Don't break the Game Laws. (4)
5. Don't cheat. (1)
6. Don't bring firearms of any kind into camp.
7. Don't make a dirty camp.

Je zajímavé, že Seton vypustil původní šestý bod, který zapovídal nošení poct, jež nebyly schváleny na sněmu. A naopak, zřejmě na základě nějaké reálné zkušenosti, přidal dva nové. Jeden zapovídal palné zbraně a druhý nepořádek na tábořišti.

O potrestání provinilce měla na základě projednání případu na sněmu rozhodnou kmenová rada, v čele s náčelníkem. I to ale bylo předmětem postupného vývoje. Podle článku v The Ladies Home Journal, totiž musel provinilec nosit černé pero tak dlouho, dokud si opět nezískal zpět přízeň a nesmazal svou hanbu. Ve svitku co vyšel roku 1903 přibylo krom černého pera také pero bílé – za zbabělost.[2] Jenže takový způsob trestu mohl snadno sklouznout k šikaně. Proto Seton vymyslel jinou alternativu[3] a ve Svitku z roku 1904 již uvádí pouze jako příklad dočasné vyloučení z her a plnění úkolů táborové služby. Velice silným trestem pak bylo snížení hodnosti a krajním trestem vyhnání z kmene.

Seton, ostatně stejně jako jiní sportsmeni, považoval indiány za ideální woodcraftery – lovce, co neloví zvěř jen pro potěchu ze zabíjení. Byl vědom toho, že indiáni jsou jen lidé co mají své slabosti, jako každý jiný. Proto přišel s heslem „to nejlepší od nejlepších indiánů!”.[4]. Činnost woodcrafterských indiánů měla být naplněna „studiem a potěšením z woodcraftu”[5] – byť šlo v tomto případě o lov symbolický.

Indian … a master of Woodcraft

V 5. vydání svitku vyjádřil svoji vizi konkrétněji:

Moreover, the ideal Indian, whether he ever existed or not, stands for the highest type of the primitive life, and he was a master of Woodcraft, which is our principal study; he was unsordid, clean, manly, heroic, and picturesque always.

Ale hned v následujícím roce se měl přesvědčit, během plavby přes Velké otročí jezero v Kanadě, jak velká byla jeho iluze.[6] Nicméně to jeho vírou neotřáslo, neboť chápal počínání svých průvodců, jenom tím vzala za své jeho iluze, že je pro indiána – stejně jako pro bílého sportsmena – lov rovnoceným soubojem lovce a oběti. Neboť na vlastní oči viděl, že indián bez skrupulí využije při lovu sebemenší výhody pro zvýšení šance na úlovek, pokud se mu naskytne.

O to víc se začal zajímat o skutečné indiány.

The Redman's Way

O dalších 5 bodů ho Seton rozšířil až roku 1912 v knize The Book of Woodcraft[7]:

1. Obedience (1)
2. Courage
3. Cleanliness (7)
4. Smoking (7)
5. Fire-water (7)
6. Wild-life (3, 4)
7. Wild-fire (2)
8. Kindness
9. Play Fair (5)
10. Silence (1)
11. Reverence (1)
12. Word of Honor (5)

Jak vidno, některé body již korespondují se současným zněním, ale to se objevilo až po založení The Woodcraft League of America roku 1916, kdy Seton přizpůsobil body woodcrafterského zákona duchu idey Four-foulded rozvoje a symbolice čtyřnásobného ohně.

Fourfold Way

Autorem myšlenky čtyřstrané výchovy mládeže není Seton. Poprvé se o ní zmiňuje ve své knize vydané roku 1911 John L. Alexander[8]. Alexander vyhodnotil, že osobnost dospívajícího chlapce formují čtyři faktory: škola, domácnost ve které vyrůstá, církev a ti s nimiž tráví svůj volný čas.

Setona, který ho znal z YMCA jeho myšlenka zaujala. A když se s ní setkal i mezi indiány, neváhal ji použít jako základ pro nový zákon woodcrafterského hnutí.

V srpnu 1915 Setonovi vyrazili na velkou cestu po Indiánských rezervacích. Svou cestu začali v Oklahomě, pak pokračovali přes Nové Mexiko (Santa Fé) do severovýchodní Arizony[9], kde jim Don Lorenzo Hubbell zprostředkoval okružní jízdu po rezervacích kmenů Hopi a Navaho.

Při ní, v osadě Kayenta, se seznámili s Johnem Wetherillem a jeho ženou Luisou.

Byl to právě John Wetherill, kdo Setona seznámil s pískovými kresbami Navahů a jejich významem, jak Seton uvádí v kapitole věnované pískové kresbě woodcrafterského zákona v knize Woodland Tales, na straně 229.

1. Be Brave. Courage is the noblest of all gifts. (2)
2. Be Silent while your elders are speaking and otherwise show them deference. (10)
3. Obey. Obedience is the first duty of the Woodcraft Boy. (1)
4. Be Clean. Both yourself and the place you live in. (3)
5. Understand and respect your body. It is the Temple of the Spirit. (3, 4, 5)
6. Be the friend of all harmless wild life. Conserve the woods and flowers, and especially be ready to fight wild-fire in forest or in town. (6, 7)
7. Word of honor is sacred. (12)
8. Play fair. Foul play is treachery. (9)
9. Be Reverent. Worship the Great Spirit and respect all worship of Him by others. (11)
10. Be Kind. Do at least one act of unbargaining service every day. (8)
11. Be Helpful. Do your share of the work. (8)
12. Be Joyful. Seek the joy of being alive. (8)

Woodcrafterský zákon české Ligy lesní moudrosti

Po obnově činnosti československé LLM v roce 1990 nastal proces kodifikace. Během 40 let neexistence Ligy lesní moudrosti si totiž řada lidí vytvořila o woodcraftu vlastní, idealizovanou představu. Většina z nich neměla k dispozici žádnou autentickou literaturu, proto vznikaly a kolovaly – především mezi trampy[10] – různě modifikované verze woodcrafterského zákona.

Situace se změnila až po roce 1995 kdy konečně došlo na nové české vydání Svitku březové kůry.

Současné české znění woodcrafterského zákona, které najdete na stránkách věnovaných tzv. woodcrafterskému minimu, obsahuje tři používané verze:

  • Zkrácenou – ve které je shrnut woodcrafterský zákon v pouhých bodech, podobně jako je tomu výše u originální verze
  • Rozšířenou – která rozvádí jednotlivé body tak, aby si bylo možné alespoň rámcově učinit představu co znamenají
  • Plnou – kde jsou rozvinuty ještě víc do hloubky.
Upozornění Účelem rozšířené a plné verze není kodifikace textu woodcrafterského zákona, ale připomenutí významu jednotlivých bodů zkrácené verze. A je zcela běžné, že při sněmech – účastníci, kteří byli poctěni tím, aby při zahajovacím obřadu zapalovali jednotlivá světla – pronášejí vlastní variace, inspirované rozšířeným a plným zněním.

Odkazy

https://woodcrafterskeminimum.cz/woodcraft_zakon

  1. ↑ Page:roll_1903.djvu/6
  2. ↑ Takové pero signalizovala, že je dotyčný vyloučen z her a účasti na sněmu, a povinen plnit nevděčné úkoly spojené s táborovou službou.
  3. ↑ Jak uvedl Edgar M. Robinson, každý chlapec, když se stal členem kmene získal svůj „skalp”, o který mohl přijít. Třeba když lehkovážně přijal nějakou výzvu. Ztráta skalpu byla reálným poučením, že nikdo nemá svůj život riskovat zbytečně, ale že jsou i chvíle, kdy je nutné riskovat.
  4. ↑ „The best things of the best Indians”
  5. ↑ „The study and pleasures of Woodcraft.”
  6. ↑ 19.6.1907: “ I got up at 4, talked strong talk, so actu- ally got away at 5.30. Plenty grumbling, many meals to-day, with many black looks and occasional remarks in English: 'Grub no good.' Three days ago these men were starving on one meal a day, of fish and bad flour; now they have bacon, dried venison, fresh fish, fresh game, potatoes, flour, baking powder, tea, coffee, milk, sugar, molasses, lard, cocoa, dried apples, rice, oatmeal, far more than was promised, all ad libitum, and the best that the H. B. Co. can supply, and yet they grumble. There is only one article of the food store to which they have not access; that is a bag of beans which I am reserving for our own trip in the north where weight counts for so much. Beaulieu smiles when I speak to him, but I know he is at the bottom of all this mischief. To day they made 6 meals and 17 miles — this is magnificent.
    About 7.30 a pair of Wild Geese (Canada) appeared on a bay. The boys let off a whoop of delight and rushed on them in canoe and in boat as though these were their deadliest enemies. I did not think much of it until I noticed that the Geese would not fly, and it dawned on me that they were protecting their young behind their own bodies. A volley of shot-guns and Winchesters and one noble head fell flat on the water, another volley and the gander fell, then a wild skurrying, yelling, and shooting for some minutes resulted in the death of the two downlings.
    I could do nothing to stop them. I have trouble enough in matters that are my business and this they consider solely their own. It is nothing but kill, kill, kill every living thing they meet. One cannot blame them in general, since they live by hunting, and in this case they certainly did eat every bit of all four birds, even to their digestive organs with contents; but it seemed hard to have the devotion of the parents made their death trap when, after all, we were not in need of meat.”     Seton v The Arctic Prairies, New York: C. Scribner's sons,1911. p. 174, zdroj➚
  7. ↑ Page:book_1912.djvu/94
  8. ↑ Boy training : an interpretation of the principles that underlie symmetrical boy development
  9. ↑ Odtamtud jejich cesta vedla do Kalifornie (Los Angeles) a pak ještě na tři týdny do Glacier National Parku Montaně. V Browningu dostali Setonovi od místních Černonožců indiánská jména: Ernest T. byl Ah'‑pas‑to (Znakomluvec), Grace G. se stala Ni‑se‑ta‑pi‑ak (Dobrá žena) a dvanáctiletá Ann Ne‑ché‑poi‑é (Indiánský vypravěč); H. Allen Anderson str.181—182 (v české překladu M. Kupky, který vyšel pod názvem Náčelník r.2012 viz str. 211). Tyto informace Anderson našel v Seton Journal XXIII, str. 138—169
  10. ↑ ToDo – Vysvětlení fenoménu trampingu (Poznamenal Keny)
Citováno z „https://www.thewoodcraft.org/wiki/index.php?title=Woodcrafterský_zákon&oldid=102916“