Pokračování textu ze strany 17
Jejich vyvolenou pracovnou je volná příroda, zvláště život v táborech.
Jak jsme zpozorovali, nejsou děti špatné od narození; narodí se dobré, ale jsou zkažené špatným postupem výchovy, zvláště špatnými způsoby zotavování se. Proč bychom je měli nechat zkazit a pak, v letech jejich dospívání, přikročovat k jejich polepšení? O kolik je snazší a lepší zakročiti v útlém mládí a zabrániti tak tomu, aby jednou byly zkaženy.
Je-li střecha děravá, nepolepujeme papírem strop pokoje. Je-li ulice zatopena prasknutím hlavního potrubí, nezachráníme situaci koštětem! Ne, jsme-li moudří, začneme u původce zla: spravíme střechu a zavřeme uzávěrku hydrantu.
To je náš záměr s mladistvými nezvedenci. Tresty a donucovací prostředky vůbec nejsou o nic lepší než koště proti záplavě vody. My přikročíme k jádru věci, která se skoro vždy nachází v překypující energii mládí a v náklonnosti k hrám, které nebyly patřičně řízeny v mládí, v době to tvoření se povahy.
Naší snahou budiž říditi tuto hru!«
Literatura: E. T. Seton. Blazes on the Trail. Book of Woodcraft. Birch Bark Roll. Duch lesů. — J. J. Rousseau: Emil.
