Stránka:vudce iii.djvu/21

Z thewoodcraft.org
Verze z 17. 7. 2020, 13:20, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 20

… celého Seifertova systému, řada věcí nemožných, zbytečných a nepřijatelných a řada potutelných tvrzení, která mají nás neinformovanému postaviti do nepříznivého světla. Nemohu jich s dobrým svědomím pominout.

S. haní rytířství. Měl by si přečíst Bušido, výtvor rytířstva japonského. I anglické gentlemanství má původ v zemanstvu!

S. přepadli v noci v táboře a stříleli mu tam z revolverů. S. tomu říká anglikanism. I ne, to je indiánština. Skauti angličtí i naši mají přísný zákaz střelné zbraně.

Zabíjení zvířat. S. nám tu zavádí názor buddhistický, neusmrcovati žádného živoucího tvora, ani mu neubližovati. Toto poslední je v zákonech skautských. K tomu prvnímu bylo by však potřebí, aby u nás S. propagoval i sproštění jednoho z pout života, jak Buddha stanovil, totiž lásky k pozemskému životu. Seifert nezabije ani mouchy, ba ani zmije. Zná-li Fieldinga, mohl se u něho poučit o Birmancích, kteří jsou dodnes nejautentičtějšími zachovateli buddhismu, že sice nezabíjejí hovad, ale u vepřů a drůbeže činěno je výjimka, podobně i s rybami. Též hada dovoleno zabít. Ale k čemu propagace této věci u nás, kde, jak dr. Chalupný dobře poznamenal, už hygiena nutí nás zbavovati se much, cizopasníků atd.

Na str. 22. čteme: „Je třeba naši městskou mládež odvésti do přírody, ale ne aby se tam kuchařilo, stavěly stany a znepokojovali lidé.“ To vypadá, jako by systém B.-P. a my s ním nedělal v přírodě nic jiného, než to, a junáci S. byli toho zla prosti. Však jen o několik stránek dále (str. 45.): „Ale Frantík tu zůstal sám. Sám přikládá, sám zadělává, sám peče.“ A kde jsou ostatní? „Všichni pádí k řece, aby se svezli po vorech.“ Tedy junáci S. nejen vaří, ale i znepokojují lidi. A na str. 46.: „To se to bude spát za chvíli ve stanech.“ Tedy i vy, junáci S., máte stany? Nu jak pak ne, vždyť nás je učí p. S. na str. 465. stavět. Tak vida!

Kult nahoty. Str. 37.: „Slunce a nahota bude mu jediným heslem zdraví, po němž volá.“ Tahle zásada přivedla už blouznivce, skupiny divokých skautů a skautek k tomu, že kolem ohně v lese tančili nazí. Fakt! Str. 109.: „Nezná falešného studu a rád se chlubí (!) svým zdravým a pěkně rostlým tělem.“ S touto nahotou sejdeme se ještě několikrát v knize. My necháváme hochy v plavkách po celý den při táboření, ale s tím kultem nahoty jsme trochu opatrnější než S. To je věc, která velmi snadno se zvrhne a stálé její vypichování a vynášení působí na mne, oč jsem v té věci hodně střízlivý, dojmem až jakési nepřirozenosti.

Na str. 84. čteš: „Mělo by se státi zákonem, příkazem každého junáka, aby každý den našel si samotu, neboť ta velmi vychovává.“ Podle toho nejvychovanějším člověkem je poustevník. My však nežijeme na poušti, nepotřebujeme poustevníků, ale lidi, kteří dovedou být prospěšni společnosti lidské a ne jen sobecky a poustevnicky sobě.

..text pokračuje