Stránka:seminar2010sbornik.djvu/17

Z thewoodcraft.org
Verze z 31. 7. 2020, 11:39, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 16

… kdosi uhradil, ale jeho malá osobní vzpoura proti bezpráví popsaná ve zmíněném eseji měla svou myšlenkou nenásilného odporu a nadřazenosti lidského svědomí nad zákony velký vliv například na Gándhího a Martina Luthera Kinga a později i na environmentální hnutí 20. století. Vzpomeneme-li na disidentskou činnost mnoha českých woodcrafterů během vlády komunistického režimu, snadno si představíme, že ani jim tyto myšlenky nebyly cizí.

Thoreauovi bývá často vytýkáno, že žil příliš individualistickým až sobeckým životem – o nikoho se nestaral a nesměřoval tedy v duchu woodcraftu „cestou služby ke světlu lásky“. I když by se našla celá řada různých dalších příkladů, které tuto domněnku vyvracejí, uveďme alespoň to, že Thoreau byl aktivním abolicionistou a pomáhal uprchlým otrokům na cestě za svobodou. Dodejme ještě, že ač sice skutečně zastával silně individualistické postoje, nešlo mu o pouhé egoistické sledování vlastních cílů bez ohledu na ostatní, ale pravděpodobně pod vlivem svého spoluobčana a mentora Ralpha Waldo Emersona (1803 – 1882) zastával názor, že reforma společnosti začíná nápravou jednotlivce.

Kromě výše zmíněných hodnot a postojů má Thoreau svým životem i dílem s vyznavači woodcraftu společnou ještě jednu věc – velký zájem o původní obyvatele Severní Ameriky. Thoreau se celkem třikrát vydal do divokých lesů amerického státu Maine a na dvou z těchto cest mu dělali společnost indiánští průvodci. Ke svému zklamání sice zjistil, že jde o indiány již značně zcivilizované a ovlivněné křesťanstvím (jeden z nich například odmítal pracovat v neděli), ale přesto obdivoval jejich zálesácké dovednosti a snažil se od nich co nejvíce naučit. Zážitky a dojmy z putování i charakter a počínání svých průvodců pak popsal ve dvou textech, které se staly součástí posmrtně vydané knihy Mainské lesy (The Maine Woods). Nejspíše také plánoval vytvořit o indiánech knihu, o čemž svědčí zvláštní zápisník, který si na dané téma vedl. V realizaci tohoto projektu i v další literární činnosti mu však zabránila tuberkulóza a následné úmrtí v roce 1862.

Přestože literární ani myšlenkový odkaz Henryho Davida Thoreaua nestál v pozadí vzniku woodcrafterského hnutí v Americe, česká (resp. československá) Liga lesní moudrosti a její přední představitelé mu věnovali značnou pozornost již v počátcích tohoto hnutí u nás. O nadčasovém významu jeho díla obecně svědčí také to, že bývá dodnes citováno těmi, kdo usilují o ochranu přírody a krajiny, odmítají pohled na přírodu z čistě užitkového hlediska a stejně jako Thoreau jí naopak přiznávají hodnotu nezávislou na její materiální využitelnosti pro člověka. To jsou, spolu s důrazem na neustálý duchovní růst člověka a morálním imperativem odporu vůči bezpráví, postoje, které dodnes vyznávají nejen woodcrafteři.

Literatura

  • BURROUGHS, John. Real and Sham Natural History. In LUTTS, Ralph H. (ed.) . The Wild AnimalStory. Philadelphia: Temple University Press, 1998. s . 129–143.
  • HARDING, Walter. The Days of Henry Thoreau. New York : Dover Publications, Inc., 1982.
  • RICHARDSON, Robert D. Henry Thoreau: A Life of the Mind. Berkeley, Los Angeles, Londýn : University of California Press, 1986.
  • SEIFERT, Miloš. Přírodou a životem k čistému lidství. Praha : Dědictví Komenského, 1920.
  • SETON, Ernest Thompson. Kniha lesní moudrosti. Praha : Olympia, 1991.
  • THOREAU, Henry David. Toulky přírodou. Praha : Paseka, 2010. Chůze, s. 7 –45 .
  • THOREAU, Henry David. Walden aneb Život v lesích. Praha : Paseka, 2006.
  • THOREAU, Henry David. The Maine Woods. Princeton : Princeton University Press, 1972.