Stránka:vatra-25-5.djvu/17

kulantem výroby a obchodu ženskou nahotou, jenž tě'ží čile z dobového mužského nezdšraví.) Obecná záplava ženských těl v soudobé výtvarné produkci (ai jen ve výrobě) svědčí ne o síle dnešního mužstva, nýbrž o jeho slabosti. U Hellénů té pohlavně, umělecké neurasthenie nebývale; * lid starořecký dle svědectví svého umění nás došlého necítil té slabošské smyslové nOzjitřenosti, chtít se ustavičně sexuálně d'náždit pohledy na ženskou nahotu, jak děje se dnes, ovšem do značné míryi zlými účinky války. V umění antickém je patrn silný ostych, ukazovat nahá těla ženská. Snad tu půso- bil částečně zásah Orientu svým duchem harémským, jenž pronikal do starořecké rodiny; více však, myslím, působila. tu žena hellénská sama: svou přísnou cud'iostí. Vlivu cudnosti ženy antické podrobuje se umění starvóřecké pno'stě a předvádí ženu skoro výlučně jen oděnOu, dokoncei na takových vý- tvorec'h, kde oděv její nesporně kazí účin esthetický. (Pří- klad: sousoší Oresta a Elektry v Neapoli, kde muž je celý nahý, žena celá oděna). Tradice zahalování těla ženského odě- vem byla velmi silná. Když poprvé bylo hellénským umělk- cern ukázáno ženské tělo celé nahé — byla to Afrodíté Knidl- ská od Pnaxitela — vzbudila smělá novota ohromné Vzrušení. Sta a tisíce poutníků putovaly z celého Rlaclc'a. na malý ostrůí— vek popatřit na nevídanou, neslýchanou Věc: na nahou bo- hyni! A to se událo teprve ve čtvrtém století př. Kr.! v době už spouštějící se mravnosti, se sklony přepychu a požitkářství, ai tenkrát byla modelem k úžasné bohyni nevěstka, pověst- ná hetaira Fryné. To třeba mít na mysli, abychom poroz- uměli, proč nahých postav ženských je v umění antickém tak málo, Většinou jen Afrodíté, bohyně milosti. V tomi vysvětle- ní, proč nelze určitě říci, zda těla Hellének homo-sila se také onou rýhou. ]eť samozřejme, že na těle bohyně milosti, tvarů oblých, vláčných, rozněžnělých, jak odpovídá předsta- vě lásky erotické, byla by hrubou chybou proti stilu a psýché taková rýha, vypracovaná tvrdým trainingem. Afrodíté jako sportwoman? Nemožno. Spíš byla by rýha myslitelna na té- lech takových antických Sportwomen jako byla Artemis (Dia- na), bohyně lovu, nebo Pallas Athena, bohyně bojů; ale u- mělci *stanořečtí těl těchto dvou bohyň nikde neukazují nal- hých. Zajisté nedovolovalo toho náboženské cítění'hellénL ské; představit tyto přísně cudné bohyně nahé, jako učinil Praxiteles s Afroditou, mohlo být pro umělce,i osvobozené?- ho od náboženské tradice svého národa, nebezpečno — také antičtí pohané chriánili své bohy od rouhání, jako činí kře- sťanští pohané se svými; nezapomeňme, že to, co z antického života je naší době pouhou poetickou hrou s mysthickými po- stavami a příběhy, starořecké době bývalo zrovna tak vážnou věcí života, jako křesťanům kdysi protstawa Vykupitele, spasi- telské utrpení na Golgotě atd.; oni dávní bohové a bohyně,. pro nás už jen výtvory staré národní fantasie, dobrého filo- sofování a dobového ethického cítění, bývali pro Hellény 79