Pokračování textu ze strany 19
… naším životem, každodenním konáním a bytím, musíme tuto vzdálenost a tím i téměř neřešitelný rozpor zmenšit. Vstřícné kroky z obou stran jsou nutné, jinak vždy ztroskotáme ve svém hledání a velké evangelium Lesní Moudrosti zůstane jen polovičatým experimentem nebo bláhovou hrou.
Vstřícný krok ze strany civilizace, tj. moderního “městského” života: ubrat z luxusu, umět se vzdát mnohé zbytečné vyumělkovanosti a nadměrného pohodlí, které vede jen ke změkčilosti a ochablosti. Hledět se zbavit “konzumentských” závislostí všude tam, kde vystačíme se skromnějšími potřebami, s jednodušším vybavením, oblékáním, stravou atd. Dbát na správné zdravotní návyky a zcela vyloučit vše škodlivé, včetně dlouhého ponocování u televize a následného vyspávání dlouho do bílého božího dne. Udržování co nejlepší tělesné i psychické kondice, otužování, starost o životní prostředí. A mnoho dalších bodů!
Vstřícný krok ze strany projektu moderní Lesní Moudrosti, woodcraftu Bílého Muže: Omezit falešný a teatrální romantismus, nezavádět a nepřijímat nic falešného, předstíraného, zavádějícího. Nechceme napodobovat, chceme skutečně žít, plně a opravdově a každodenně žít svou Lesní Moudrost; hledáme – a to měl Seton na mysli, když psal své podobenství o Stoupání na Horu[1], opravdové lidství, ne občasnou a stejně nikdy ne úplnou imitaci cizího vzoru!
Vím, že to, co zde říkám, se mnoha lidem nebude hodit ani líbit, ale je to prostě pravda:
Na Indiána si mohu pouze hrát, mohu ho s velkým zdarem do značné míry i napodobovat, ale nemohu se jím stát. Nestanu se nikdy “Rudochem“, i kdybych vykouřil tisíckrát dokonale napodobenou dýmku míru a svou kůži učinil tmavě bronzovou výtažkem z ořechového listí. A jsem-li doopravdy muž a ne jen hrající si velké dítě, pak hledám ve svém životě opravdovost. A mohu ji nalézt v Lesní Moudrosti: mohu být moudrým bílým zálesákem, mohu doopravdy a každodenně žít opravdový, ušlechtilý, moudrý život. Nemohu se spokojit s žádnou napodobeninou. Napodobování jakéhokoliv jediného, omezeného, na idol povyšovaného vzoru, ať již by šlo o nadměrnou glorifikaci “indiánštiny” nebo čehokoliv jiného, zvláště tam, kde by takovýto “ideál” byl chápán jako závazný, nám cizí folklor – to nemohu akceptovat!
Ano, od Indiánů se mohu mnohému dobrému naučit – ale nejen od ..text pokračuje
- ↑ Podobenství o stoupání na horu (Climbing the Mountain), indiánskou legendu z jihozápadu USA, Seton prvně publikoval až roku 1921 v knize Woodland Tales. (Poznamenal Keny, 23. 12. 2020)
