Stránka:bw-tom6.djvu/87

Z thewoodcraft.org
Verze z 15. 2. 2021, 12:31, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky) (→‎Validated)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 86

… do Prahy. V letech 1947 – 1948 je však náčelníkem ligy zvolen L. Klibáni.

V krátkém poválečném období LČSW působily na Slovensku aktivně dva kmeny : Ojibway v Bratislavě a Venedi v Žilině.

O činnosti kmene Ojibway je v poválečném Hlasateli často referováno. Za zmínku stojí skutečnost, že v létě 1947 uspořádal kmen svůj tábor opět u Waldenu, aby tak navázal na slavnou tradici. Kmen vydával svůj časopis Karibů. Náčelníkem kmene byl J. Pacl - Migisi.

Koncem roku 1946 přináší Hlasatel zprávu, že na Slovensku se vytvořil nový kmen – kmeň Venedov v Žilině. Kmen tvořili 24-letí chlapci a doslova se o něm praví: kmen Venedú užívá vudkrafterské organisace a slovanského folkloru.

A konečně v Hlasateli z 31.5.1947 je zpráva, že “v Bratislavě se zakládá dívčí kmen”. Nic víc.

Zvolenský kmen Ranné Svitanie nebyl po válce obnoven.

Po rozpuštění Ligy

Po únoru 1948 byla činnost LČSW omezována, v r. 1950 pak byla Liga donucena “dobrovolně se rozejít” (oficiálně se tak stalo v lednu 1951). Je však málo známé, že například ve Zvolenu byla situace pro woodcraft (i pro skauting) nepříznivá už hned po válce – zůstali zde totiž Rusové a pomalu už nastolovali vizi nové, socialistické společnosti, kde pro podobné “výstřelky” jako skauting či woodcraft těžko bude místo…

O dalších osudech woodcraftu na Slovensku po roce 1950 je málo známo, ale je jisté, že ani zde se během dlouhých desetiletí nesvobody woodcrafterské ideály nevytratily, i když dlouhým odloučením a absencí jednotící organizace docházelo k zamlžování původního smyslu pojmu “woodcraft”. Myšlenka snad byla udržována bývalými členy Ligy, v některých tábornicky zaměřených oddílech a především mezi trampy. O slovenském trampingu, zvláště o trampech z východního a středního Slovenska, se v Čechách obdivně říkalo, že to je “vysoká škola trampingu”. Činnost mnohých osad a samotářů lze bez rozpaků nazvat woodcrafterskou, ať už byla vědomá či nevědomá. O existenci a činnosti těchto mnohých drobných skupin nemáme dodnes přesné informace.

Byly však i woodcrafterské kmeny, které čerpaly ze starých Setonových knih nebo z Knihy lesní moudrosti, vydané roku 1970. Jedním z nich byl například kmen “Woodcraft Indians” (později jen “Woodcraft”), který existoval v letech 1980–86 a sdružoval zájemce z Košic a Prešova. Na společných výpravách se pilně plnily činy, velké činy i mistrovství, prováděl se průzkum propastí a vyvěraček, sjížděly se řeky, přecházela se pohoří (i v zimě), pěstovalo se karate, fotografování, znalost přírody, vyráběly se předměty ze dřeva (sněžnice), korálků (výšivky), kůže a plátna…

Do slovenských hor hojně zajížděli na letní tábory i čeští woodcrafteři.

Obnovená Liga lesní moudrosti

17. března 1990 se v Praze na Albertově po dlouhých letech poprvé zase veřejně scházejí zájemci o činnost obnovené LLM z celého Česko-Slovenska. Jsou mezi nimi i zájemci ze Slovenska: J. Pacl - Migisi z bývalého kmene Ojibway a po dvou zástupcích ..text pokračuje