Pokračování textu ze strany 73
… učitel, jenž kárá, vyčítá, s nímž se nedá smlouvati, jehož učení je příliš průhledné než aby se z něho dalo vybírati – a to se lidem nelíbí. Je nebezpečný církvím a státu, varují před ním. Evangelium lásky opravdu jest nebezpečno dnešním státům, proto Krista ukřižovali.
Vždycky ale bude mnoho lidí, kteří půjdou za Ním a kteří i Tolstoje budou milovat. Především to budou woodcrafteři. Tolstojovo úsilí náboženské dá se shrnout jediným požadavkem sebezdokonalování. A to jest cesta Lesní Moudrosti. Věř sobě samu, neutlumuj božský hlas v sobě, vrať se k dětství, vnes je do života dospělého a rozviň duši svou k Velkému Duchu, jenž tebe volá. Nevěř těm, kteří tvrdí, že není Boha, že není mravnosti, že jest jen „věda” a „umění”. Nelze jíti vpřed tomu, kdo nemá pevné půdy pod nohama. A tu dává člověku mravní víra. Život jako pohyb není než animální. „Život bez víry je život zvířete.” Může i pak být zdravý, čistý, neboť zvíře žije často přirozeněji (nejsouc vydáno nebezpečí zvráceného rozumu a pudů) než člověk – ale uvědomělý život mravní teprve je pravým duchovním životem. Dnešní svět je rozháraný, skácel všecky modly a s nimi i sloupy pravdy a sloupy víry, jež drží budovu lidského ducha. Civilisace dosahuje obrovských úspěchů, ale při tom se řítí do propasti. jsou to výšlehy ..text pokračuje
