Pokračování textu ze strany 74
… požáru, krásně zářící a rozjařující diváka, jenž se nechá unášet ilusí; zatím to však je požár a jednou lehne všecko popelem.
Chrám je třeba lidské kultuře budovat nový. Svatyně byla znesvěcena a je třeba nového posvěcení. Svatý je Duch a kdo se mu nekoří, nemůže chápat cílů lidského života. Jsou základy, jež otřeseny být nesmějí. Jak byste mohli vychovávat mládež, kdyby nebylo těchto základů? A na výchovu přec věří kdekdo. Vidět, že něco tu je, nad čím třeba jíti výš a vpřed!
Odvolávám se k učiteli, který žil v našem věku a kterému každý může rozumět, kdo má uši k slyšení. „Suratská kavárna” je podobenství, jež bychom mohli přijmouti do svého moderního evangelia. Nedívejte se do slunce, ale žijte v slunci!
Učení, kterým E. Th. Seton obšťastnil svět, staví na téže víře.
Věří ve velikost božství lidské duše.
Věří v možnost stoupání až ke svatosti.
Věří v „království boží na zemi”, mír kolem nás, laskavost přírody, dokonalost prostředků, jichž se můžeme zmocniti.
Věří v účelnost a smysl bytí vůbec.
Přijímá mnoho věcí jako daných. Jest to vyjádřeno jeho Čtvernásobným Heslem a jeho Dvanácterem. Čistota, Poctivost, Upřímnost a Opravdovost, Skromnost, Odvaha, Poslušnost, Zbožnost ..text pokračuje
