Stránka:vatra-26-6.djvu/10

Z thewoodcraft.org
Verze z 22. 3. 2021, 10:12, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky) (→‎Proofread)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla zkontrolována


Pokračování textu ze strany 9 za druhé pak nějaká látka radioaktivní, která působí na sirník vzbuzujíc jeho světélkování. Podobně jako Balmainovy fosfory musí i Sidotovo blejno obsahovati stopy znečištěnin, jež jsou podmínkou jeho schopnosti světélkovati. Přimíšeniny ty jsou některé kovy, nejčastěji měď, vizmut a hořčík, musí jich však, býti jen velmi maličko, nejvýš asi 0.01%, jinak svítivosti ubývá. Sidotovo blejno se vyrábí tak, že roztok nějaké zinečnaté soli se přesytí čpavkem a sirovodíkem, čímž se vyloučí bílá sraženina sirníku zinečnatého. Ta se oddělí od tekutiny, vysuší a po přidání vhodných přimíšenin vypálí ve vysokém žáru (kolem 1000°).

Takto připravený sirník je citlivý i k obyčejnému světlu a svítí žlutozelené, avšak přenesen do tmy rychle hasne. Trvale svítící barvu dostaneme tím, že k němu přidáme vhodné látky radioaktivní. V přírodě jsou některé prvky, jež mají schopnost samovolně se přeměňovati v jiné. Při tom se z nich uvolňují drobounké částečky pohybující se velikou rychlostí, avšak brzy pohlcované okolní hmotou. Takové prvky jmenujeme radioaktivními. Jejich přeměna se řídí přesným pravidlem: za určitý, pro každý z těchto prvků význačný čas, přemění se polovina daného množství, ze zbylé poloviny za další stejný čas zase polovina atd. Tuto dobu nazýváme poločasem dotyčného prvku. Nejznámější z radioaktivních prvků je radium, kterého se používá v lékařství. Jeho poločas je 1570 let. Nyní jsme u podstat" svítivých barev: dopadne-li částečka z radioaktivní látky na krystálek Sidotova blejna, způsobí zajiskření, které můžeme pozorovati lupou; veliký počet současných jiskřiček způsobí, že celá hmota svítí, Všimněte si, že světlo radiových hodinek je blikavé: to proto, že je vlastně složeno z jednotlivých záblesků. Avšak radium je na svítivě barvy příliš vzácné a drahé (1 gram má cenu asi 1,500.000 Kč), proto se užívá jiného radioaktivního prvku, mesothoria. To se získává v dosti značném množství jako vedlejší výrobek při hotovení žárových punčošek pro plynové světlo. Mesothorium vysílá asi po 20 let dostatečné množství částeček, avšak jejich stálými nárazy velmi trpí Sidotovo blejno, takže svítivosti barvy po několika letech značně ubývá.

Použití svítivých barev je nyní velmi rozmanité. Slouží k označování elektrických vypínačů, knoflíků zvonků a zámků, aby byly potmě snadno nalezeny. Užívá se jich na hodinky a kompasy pro noční pochody, na výškoměry a jiné přístroje letecké. Zejména za války se velmi uplatnily k označování mušek na puškách, obydlí důležitých osob a jiným signálovým označením. Angličtí vojáci měli pro noční pochody zvláštní šátky se svítivou barvou, které si uvazovali vzadu na límec, aby zadní mohl udržovati spojení s předchozím. Posléze se užívá svítivých barev ke zkoušení citlivosti očí v lékařství.