Pokračování textu ze strany 99
se může pustit mezi nepřátele a v nejprudším boji odkládají před touto posvátnou dýmkou své zbraně.
Obřad kalumetu má tudíž pro nás historický zájem, nemluvě ani o tom, že osvětluje náboženské víry a sociální názory Indiánů. Vyložiti symbolism, učení a úkony, jež činí komplex tohoto ritu, vyžadovalo by objemného svazku; postačí však, když se zde seznámíme s několika jeho krásnými, šlechetnými myšlenkami jakož i se dvěma z četných písní.
Chceme-li řádně porozuměti významu těchto písní, jest třeba věděti, že k výkonu těchto obřadů bylo třeba dvou skupin lidí; jedněch, kdož přinášeli kalumet, a druhých, kdož jej přijímali. Protože bylo přísným požadavkem, aby mezi členy obou skupin nebylo pokrevních svazků, náležely vždycky dvěma rozličným kmenům nebo dvěma rodinám kmene, mezi nimiž nebylo nejmenšího příbuzenství. Skupina přinášející kalumet zvala se »otcem«, kdežto oni, kdož jej přijímali, jmenovali se »dětmi«. Tyto názvy poukazují ke svazku, jenž měl býti prostřednictvím tohoto obřadu mezi oběma nespřízněnými stranami uzavřen. Tento svazek byl pak považován za čestnější a pevnější než přirozená pouta mezi otcem a synem.
Obřad se obyčejně konal v okrouhlé stavbě zvané »zemitým srubem«. K takové příležitosti ..text pokračuje
