Zkazka o písni We-ton.[1]
Mnohé indiánské kmeny věřily, že je možno, aby jeden člověk ovlivňoval druhého silou své vůle. Tato víra dala vznik zvláštním obyčejům a druhu písní zvaných u Omahů »We-ton«, jež byly skládány a zpívány za tím účelem, aby přinesly štěstí a úspěch vzdáleným válečníkům.
Dokud nebyla napadena osada, ženy se činně války neúčastnily. Když se muži vydali na dlouhou výpravu za nepřítelem, ženy zůstaly doma, hledíce si domácích povinností. Avšak svými myšlenkami dlely u vzdálených mužů a synů; a pod vlivem víry v sílu vůle shromažďovaly se na doslech u stanu náčelníka válečné výpravy a zpívaly píseň We-ton, jež měla přinésti sílu vzdáleným válečníkům a pomoci jim vyhráti bitvu.
Slova těchto písní neprozrazují účelu, k němuž byly zpívány, neboť jednou ze zvláštností Indiánových jest, že se nikdy nešíří o věcech, které jsou mu úplně samozřejmy. Shromáždění žen před náčelníkovým stanem, společné zpívání písně, nezpívané jinak než za tímto účelem, činily jakákoli vysvětlující slova zbytečnými. Jasným úkolem této písně bylo, aby dolétla ke vzdáleným mužům, kteří daleko od domova snášeli trampoty a hleděli smrti v tvář. Na ně zpívající upjali své myšlenky, ..text pokračuje
