Stránka:hlasatel-46-3.djvu/20

Z thewoodcraft.org
Verze z 28. 11. 2022, 16:25, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky) (→‎Validated)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 19

Napil jsem se ze studánky pod svahem Okrúhla a pomalu odcházel dolinou dolů k severu.

V Praze jsem se pak setkal s Manokim. Nevěřil, že jsem byl ve Waldenu. Walden přece shořel v palbě německých minometů. Byl jsem prý jen ve Svätojanské dolině.

Manoki neměl pravdu. Já jsem byl ve Waldenu.

VIGILIE

Tvůj posvátný živý plamen
stoupá vzhůru k nebesům;
co tajemné síly, lásky skrývá
oheň věčný nikdy nehasnoucí,
plamen čistý, krásný, jasný!
 
Hledíš do plamenů ohně,
duše se vznáší, rozjímáš — pokání,
oheň — symbol síly, pravdy, krásy a lásky,
myšlenka čistá, na cestě k cíli, k pravdě, k vítězství.