Emmerich Teuber

Z thewoodcraft.org
Verze z 9. 2. 2023, 18:27, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky) (→‎Skauting)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Emmerich Teuber (⁕ 11. května 1877, Praha – † 3. února 1943, Vídeň) též „Imre”, je zakladatelem rakouského skautingu.

Zajímavostí je, že se narodil v Praze, kde jeho otec Oskar Wilhelm Karl Teuber (* 11.12.1852 Křinice u Náchoda, Čechy – † 16.6.1901 Vídeň, Rakousko), působil jako redaktor německojazyčného deníku „Bohemia”.[1]

Emmerichova matka Emma byla herečka[2], a tak když dostala divadelní společnost jejího adoptivního otce r. 1975 nabídku do Prahy, rovněž změnil působiště.

Vzali 3.6.1876 v Týnském chrámu v Praze[3] a se a postupně se jim narodili čtyři synové. Emmerich z nich byl nejstarší. Po něm se narodil Wilhelm (23.9.1879 Praha – 3.3.1968 Salzburg), Oskar (* 21.3.1881 Praha – 19.4.1943 Innsbruck, Tyrolsko) přezdívaný „Ossi” a Maurus (* 15.9.1883 Praha – 17.12.1940 Vídeň) přezdívaný „Mausi”. Všichni čtyři v budoucnu spojili svůj osud se skautským hnutím.

V roce 1883 se celá rodina přestěhovala do Vídně, kde jejich otec začal pracovat jako politický redaktor ve vídeňských novinách Fremden-Blatt. Měl široký záběr a brzy se stal zástupcem šéfredaktora. Proslul obzvláště jako divadelní historik a roku 1896 byl za své zásluhy v oblasti kultury jmenován vládním radou. V září 1900 pak dostal nabídku na místo šéfredaktora Weiner Zeitung, ovšem krátce na to, 16. června 1901 zemřel.

Emmerichovi bylo 6 let, když se přestěhovali do Vídně. Absolvoval vídeňské Schottengymnasium a po jeho ukončení nastoupil, podobně jako kdysi jeho otec, do kadetní školy pro pěchotu c. a k. armády. Po vyřazení r. 1896 začal sloužil u 3. tyrolského mysliveckého regimentu „Kaiserjäger”. O rok později byl povýšen na poručíka (Leutnant). A roku 1901, kdy zemřel jeho otec na nadporučíka (Oblt.)

Charlotte

Je to zvláštní hra osudu, ale podobně jako Tomáš Garrigue Masaryk, se i Emmerrich Teuber zamiloval do američanky jménem Charlotte[4]. Nevíme, kdy a kde se s Charlotte Drifton Coxe (21.11.1873 Pennsylvania, USA – 19. Květen 1938) prvně setkali, ale určitě to bylo nejpozději na jaře 1903, neboť víme že Charlota doplula z Evropy do New Yorku přes Antverpy na lodi Vanderland 26.5.1903.

Její otec byl tehdy již 12 let po smrti[5] ale než zemřel, měl s její matkou[6] ještě 3 mladší sourozence[7], takže když se v lednu 1904 objevil Emmerich Tauber ve Philadelpii[8], neměla námitek, aby ho následovala zpět do Vídně. Vzali se 1.2.1904 a obratem vyrazili zpět do Evropy[9]

O rok později ji matka ve společnosti tety z otcovy strany navštívila ve Vídni[10] a v září 1905 Charlotte otěhotněla – 1.6.1906 se jim narodil syn Oskar Brinton Teuber.[11]

Skauting

Od roku 1908 byl Emmerich Teuber na údajné zdravotní dovolené[12], ale podle vlastních slov[13] pobýval počátkem r. 1909 v USA, kde navštívil několik polovojenských táborů pro mládež.[14]

Jeho o dva roky mladší bratr Wilhelm v tu dobu působil jako učitel geometrie matematiky, zeměpisu aj. na kadetní škole[15] [16] kde (údajně na doporučení někoho z ministerstva války) prostudoval knihu Roberta Baden-Powella „Skauting pro chlapce” a na základě toho zorganizoval první skautskou družinu v Rakousko-Uhersku.

Emmerich v následujícím roce 1910 odešel z armády, a byl jmenován ústředním inspektorem svých mimoškolních klubů spolku "Reichsbund der Knabenhorte Österreichs"[17], ale brzy si uvědomil omezené možnosti této organizace. Chtěl vytvořit jednotnou skautskou organizaci pro celé Rakousko-Uhersko, ale jeho záměru zabránily sílící nacionalistické tendence, které nakonec vedly ke konci Rakousko-Uherské monarchie. Nicméně je zřejmé, že prošlapal cestu harcerům Andrzeje Małkowského (1911) i junákům A. B. Svojsíka (1912).

Rakouský skauting byl jiný než německý. Když Emmerich Teuber na jaře 1912 navštívil v Berlíně Maximiliana Bayera, byla činnost německých skautů orientována výhradně na předvojenský výcvik, což se mu nelíbilo.

1. sv. válka

Na začátku první světové války byl reaktivován a nastoupil válečnou službu v hodnosti kapitána (Hauptman)[18]. Dál působil ve Vídni a rakouští skauti pod jeho vedením pomáhali rakouskému Červenému kříži, prováděli pouliční sbírky a převáželi dary. Za tyto zásluhy obdržel několik ocenění, mimo jiné Rytířský kříž Řádu Františka Josefa a také medaili Salvator z rukou vídeňského radního a pozdějšího starosty Jakoba Reumanna.

Také Wilhelm během války sloužil ve Vídni, na hlavním velitelství vojsk. Demobilizován byl v hodnosti plukovníka (Obrst) r. 1918.

Po válce

Emmerich pracoval po ukončení války jako inspektor vídeňských ústavů péče o děti a mládež.

Bezprostředně po válce, r. 1922, se účastnil mezinárodní skautské konference v Paříži, kde byl, spolu s A. B. Svosjíkem jmenován mezi členy první mezinárodní komise[19] Baden-Powellovy organizace (International Committee of the World Organization of the Scout Movement). V této funkci pak působil až do roku 1929.[20]

Roku 1937 byl ustaven Rakouský svaz skautů (Österreichischer Pfadfinderbund), a Emmerichův bratr Wilhelm byl zvolen jeho náčelníkem. V této funkci se zúčastnil i 5. World Scout Jamboree in Vogelenzang.

Jenže pak přišel rok 1938 a „anšlus” Rakouska Německou říší.

1938

Wilhelm který v letech 1934-1938 působil jako okresní vedoucí Vaterlandské fronty. byl po anšlusu Rakouska stejně jako jeho bratr Emmerich zatčen, protože byl katolický konzervativec, byl proti nacismu a angažoval se v rakouském skautingu.

Bratři totiž před anšlusem požádali všechny skautské vůdce a oldskauty, aby v plánovaném referendu hlasovali pro Rakousko.

Emmerich byl obviněn národními socialisty coby zakladatel skautské organizace a "přítel Anglie" a rakouská skautská organizace úředně rozpuštěna. V roce 1939 se Emmerich v procesu před lidovým soudem v Mnichově sice obhájil a byl osvobozen, ale zůstal i nadále pod dozorem gestapa. A nakonec 3. února 1943 ve věku nedožitých 70 let, v důsledku útrap z koncetračního tábora, a pod vlivem neustálého pronásledování, na vídeňské klinice zemřel.

Reaktivace skautingu v Rakousku po 2. sv. válce

Jeho mladší bratr Wilhelm válku přežil. A bezprostředně po ní, v roce 1945 začal v západní části Rakouska pracovat na obnově skautské organizace, která se v roce 1946 spojila s Österreichischer Pfadfinderbund a Catholic Österreichisches Pfadfinderkorps St.Georg do nové skautské organizace "Pfadfinder Österreichs".

Wilhelm pak působil ve funkci čestného náčelníka této organizace až do své smrti. V červnu 1947 se stal prezidentem dívčí organizace Girl Guides v Salzburgu.

Po druhé světové válce pracoval Wilhelm jako vedoucí odboru pro průmysl salcburské zemské vlády. V roce 1957 patřil Oberst a.D. Wilhelm Teuber-Weckersdorf mezi zakládající členy salcburské pobočky Rakouského důstojnického svazu.

A na 7. World Scout Jamboree v Bad Ischlu byl oceněn skautskou organizací Čile odznakem "Flying Condor in Silver".

Odkazy

https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_t/Teuber_Emmerich_1877_1943.xml

https://www.scout-o-wiki.de/index.php/Emmerich_Teuber

https://peoplepill.com/people/wilhelm-teuber-weckersdorf

https://www.pfadfindergilde-klosterneuburg.at/papa-teuber-pwk/

  1. ↑ Zajímavostí je, že se původně připravoval na kněžskou dráhu, v broumovském klášteře. Nicméně zřejmě pod vlivem porážky, během prusko-rakouské války v roce 1866 přehodnotil svoje záměry a vstoupil do vojenské kadetky v uherském Eisenstadtu. Následně pokračoval ve vojenském studiu v dolnorakuském St. Pöltenu a roku 1870 nastoupil na vojenskou akademii Marie Terezie ve Vídeňském Novém Městě kde se začaly projevovat jeho spisovatelské a básnické sklony. Takže po dvou letech se mu díky přímluvě vlivných osob podařilo dosáhnout propuštění z armády. Začal působit jako novinář. Nejprve ve Štýrském Hradci, kde poznal Emerichovu matku.
  2. ↑ Emma Teuberová-Rigol (*10.3.1850 Vídeň – 15.5.1934 Vídeň) se narodila jako nemanželská dcera Anny Schmidtové, kterou si osvojil provozovatel divadelní školy ve Vídni Eduard Kierschner. Ten působil ve Štýrském Hradci, v době kdy tam přišel Oskar Wilhelm Karl Teuber, jako ředitel městského divadla.
  3. ↑ Podle pobytové přihlášky bydleli od 5.12.1878 v paláci Pachtů z Rájova na Annenském náměstí č. 208. A pak se 16.9.1881 přestěhovali do č. 961 na dnešní Národní třídě.
  4. ↑ Charlotte Drifton Coxe byla, podobně jako Charlotte Garrigue, emancipovaná americká dívka. Spolu s matkou byla kupř. přítomna 21.5.1896 ma jednání amerického senátu, coby členka organizace Colonial Dames of America, se sídlem ve Philadelphii, Pa. – https://hdl.handle.net/2027/hvd.32044106286123?urlappend=%3Bseq=747%3Bownerid=27021597765682216-791
  5. ↑ Otcem jeho budoucí ženy byl právník a prezident Historical Society of Pensylvania od r. 1884, Charles Brinton Coxe (3. Srpen 1833 Philadelphia – 15. Září 1892 Drifton, Hazle Township, Luzerne, Pennsylvania). Nejstarší potomek právníka Charlese Sidneye a Anny Marie Brinton Coxe a vnuk hrdiny války za nezávislost Tenche Coxe.
  6. ↑ Její otec si vzal Marii Middleton Fisher (* 20. Prosinec 1847 – 16.1.1933), dceru svého přítele a místopředsedy Pensylvánské historické společnosti Joshuy Francise Fishera, po 8 leté známosti, ve Filadelfii 10. října 1872. – https://discover.hsp.org/Record/ead-1983/Description
  7. ↑ Eliza Middleton Drifton Young (rozená Coxe) (7. Listopad 1875 Pa. – 1908?), Mary Rebecca Drifton Gerhard (rozená Coxe) (29. Leden 1877 – 28. Prosinec 1925) a Edmund James Drifton Coxe (3. Květen 1881 – 26. Září 1934)
  8. ↑ Emmerich Teuber připlul do New Yorku z Hamburku 23.1.1904, na lodi Graf Waldersee.
  9. ↑ Zprávu o jejich sňatku a odjezdu zpět přes Hamburk, přinesly The New York Times 2.2.1904 – Gröning, Gert:Von Dangast nach Colorado Springs: Irma Franzen-Heinrichsdorff 1892-1983. Akademische Verlagsgemeinschaft München AVM, 28. 11. 2014 - Počet stran: 162 pozn. č. 132, str. 71
  10. ↑ Zpět do USA připlula ve společnosti Francis Coxe (*1855) z Janova 23.6.1905 na lodi Konigin Luise. Svoji dceru pak navštívila ještě jednou, v roce 1911.
  11. ↑ Oscar Brinton Teuber se narodil údajně v Pensylvánii, ovšem žádný doklad o cestě Charlotty do USA se zatím nepodařilo najít. Zemřel roku 1975 v rakouském Salzburgu.
  12. ↑ Encyklopedický záznam v ÖBL 1815-1950, Bd. 14 (Lfg. 65, 2014), S. 266f. – https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_t/Teuber_Emmerich_1877_1943.xml
  13. ↑ Emmerich Teuber, „Aus vergangenen Tagen”: „ … (V roce 1909 jsem byl v Americe a setkal jsem se tam s mnoha podobnými institucemi) … ” v originále: „ … (ich war 1909 in Amerika gewesen, und hatte dort eine Menge ähnlicher Einrichtungen kennen gelernt) … ”; Citace z článku „Knabenhort und Jugendwehr” na webu vídeňského Skautského muzea (Pfadfindermuseum und Institut für Pfadfindergeschichte) – https://pfadfindermuseum.org/Geschichte/Pfadfindergeschichte/knabenhortundjugendwehr.html
  14. ↑ Tuto cestu nejspíš podnikl na základě iniciativy z vyšších míst pod falešnou identitou, protože nebyl nalezen žádný záznam který by potvrdil, že v té době skutečně v USA.
  15. ↑ Wilhelm stejně jako Emmerich navštěvoval gymnázium Schottenstift a následně vojenskou kadetku. Svou vojenskou službu nastoupil u 4. husarského regimentu, ale údajně kvůli chatrnému zdraví, byl převelen zpět do Vídně aby vyučoval na kadetní škole. Zde dosáhl hodnosti nadporučíka (Oberleutnant).
  16. ↑ Oženil se s Irmou Jagitsch a své děti pojmenoval po svém starším bratru a jeho ženě. Jeho dcera Charlotte Teuber-Weckersdorf (1.11.1923 Vídeň – 16.2.1998) se po válce podílela na znovuzrození dívčí skautské organizace – https://peoplepill.com/people/charlotte-teuber-weckersdorf
  17. ↑ spolek založil kapitán ve výslužbě Franz Opelt
  18. ↑ Armádu opustil v hodnosti nadporučíka.
  19. ↑ Annual report of the Boy Scouts of America. Letter ... no.13 1923 – https://hdl.handle.net/2027/mdp.39015067042062?urlappend=%3Bseq=63%3Bownerid=13510798886867291-67
  20. ↑ https://peoplepill.com/people/emmerich-teuber
Citováno z „https://www.thewoodcraft.org/wiki/index.php?title=Emmerich_Teuber&oldid=93097“