Videomanuály

Do mých 22 let mne počítače nezajímaly. Jejich možnosti mne zaujaly až po roce 1991, kdy jsem je začal využívat především pro DTP práce. S internetem jsem se setkal až coby student politologie a religionistiky na MU v Brně, počátkem roku 1998. A přes webové technologie jsem se dostal od MS Windows k Linuxu. Roku 2003 jsem nastoupil jako adminitrátor MS Windows serveru a webu na ÚMOb Ostrava-Jih – do r. 2010 to byl největší obecní úřad v ČR, který na 90% pracovních stanic (cca 250 strojů) používal linuxový desktop. Tam jsem se dostal k virtualizaci a definitivně přestal používat MS Windows.

Na jaře 2008 jsme se rozhodli přestěhovat do Prahy a na základě mé inzerce na jobs.cz jsem dostal nabídku abych nastoupil jako administrátor linuxové infrastruktury počítačových laboratoří na Katedru řídící techniky ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Do té doby pro mne znamenal pojem laboratoř místnost plnou baněk, zkumavek a křivulí. Počítačové laboratoře však připomínají spíš klasickou školní třídu, vybavenou výpočetní technikou, na níž se studenti učí programovat.

A tak jsem se dostal k disklessovému linuxu. V počítačových laboratořích DCE se tehdy používal tzv. half-diskless, který vyžadoval lokálně nainstalovaný zavaděč GRUB se zakompilovaným ovladačem síťové karty. Což znamenalo, že každá pracovní stanice vyžadovala vlastní sestavení zavaděče a to bylo dost nepraktické. Proto jsem během následujících čtyř let přepracoval celou laboratorní infrastrukturu na full-diskless. Na DCE takto fungují laboratoře od r. 2010 – více viz Přehled vývoje infrastruktury pro diskless Debian na katedře DCE.

Přechodem na full-diskless jsem získal víc volného času a víceméně náhodou jsem začal pracovat na vedlejšák jako administrátor unixové infrastruktury pro eIdentity. Tam jsem mohl prakticky uplatnit další technologie s nimiž jsem se seznámil při budování disklessové infrastruktury na DCE. Realizoval jsem několik virtualizačních clusterů i distribuovaná úložiště.

Od roku 2014 se diskless DCE propaguje i do laboratoří spravovaných katedrou počítačů.

V roce 2016 jsem po pěti letech definitivně ukončil práci pro eIdentity, protože jsem svůj volný čas u počítače chtěl nadále věnovat už jen tomuto serveru, který běží od r. 2013. A svůj pracovní čas jsem rozdělil mezi DCE a Katedru kybernetiky, která sídlí ve stejné budově – pro její počítačové laboratoře jsem vytvořil obdobnou infrastrukturu.

Do léta roku 2019 byl laboratorní diskless na DCE a DC provozován výhradně přes pevnou síť, ale od zimního semestru by měl stejný diskless běžet v rámci DC i na TurtleBotech přes Wi-Fi.

Keny (diskuse)

Prudký rozvoj mobilních IT technologií sebou přinesl zajímavý fenomén – videomanuály. Tisíce nadšenců zaznamenávají dění na obrazovkých svých počítačů, aby následně svá videa nahrály na web. Chvályhodná věc, přinejmenším pokud jde o instruktážní videa. Bohužel drtivá většina z nich stojí za starou belu. Jsou zdlouhavé, s nekvalitním zvukem a občas má člověk pocit, že si jejich autor potřeboval primárně posílit ego.

Ideální je, když video názorně demonstruje věc, či postup, kterou můžeme paralelně sledovat i ve formě textu. Video by mělo splnit také následující předpoklady:

• Nemělo by nudit a trvat moc dlouho.
• Měl by ho doprovázet srozumitelný a dostatečně hlasitý komentář, pokud možno doplněný o titulky.
• Kodeky by měly být zvoleny pokud možno tak, aby ho bylo možné přehrát, byť s určitým omezením, i na starším mobilním zařízení, či prohlížeči.
• Přehrávání by se mělo dát urychlit, nebo naopak, v případě potřeby – zpomalit.
• Pokud je video delší, nebo demonstruje několik kroků, tak by měla existovat možnost přehrát jednotlivé logické úseky – kapitoly, bez toho, že by bylo nutné požadované pasáže hledat.

Jak postupovat

Než se pustíme do nahrávání, tak bychom měli mít jasnou představu o tom, co a komu se chystáme prezentovat.

Je dobré si předem připravit alespoň jednoduchý "scénář". A pokud neumíte hovořit "s patra", tak se hodí i předem napsaný text, aby byl komentář pokud možno stručný, výstižný a přitom věcný.

Na otázku: Co dřív? Jestli nahrát rovnou ozvučené video, nebo nejprve video a pak zvuk, či obráceně. Nelze jednoznačně odpovědět.

Pokud nemáme představu, jak dlouho operace, které chceme na videozáznamu demonstrovat budou trvat, je asi nelepší…

1. Nejprve pořídit videozáznam s komentářem, který si budeme mumlat sami pro sebe.
2. Pak z videa vystříhat hluchá místa.
3. Napsat s využitím původního komentáře komentář nový a ten následně namluvit do audiostopy, u které se jednotlivé sekvence přizpůsobí sestříhanému videu.
4. Spojit obojí do jednoho záznamu a pak pro něj vytvořit soubor s titulky.

Vytvoření záznamu

Pro vytvoření výchozího záznamu lze v linuxovém prostředí použít buď…

recordmydesktop

Což utilita, která se spouští na příkazové řádce. Její nevýhodou je, že nahrává záznam pouze do OGG formátu. Nebo …

vokoscreen

Grafické GUI, napsané v Qt5, které sestavuje příkaz pro nahrávání videa přes ffmpeg, proto umoňuje na obrazový i audio záznam různé enkodéry.

Při nahrávání lze využít i další utility, které mohou při nahrávání významně zvýšit informační hodnotu záznamu.

KeyMon

umí zobrazovat během záznamu na ploše stisknutá tlačítka na myši v kombinaci s klávesovými zkratkami

screenkey

zase umožňuje živě streamovat titulky, psané během záznamu přímo na plochu

Více o nahrávání viz samostatná stránka pro vokoscreen.

Pro nastavení přesné velikosti nahrávaných oken a jejich umístění na ploše lze využít utilitu wmctrl.

Animované screenshoty

Drtivou většinu videotutoriálů tvoří záznam obrazovky. Ovšem videotutoriál lze vytvořit i animací screenshotů aplikace. Výhodou takového tutoriálu je, že odpadne rušivé pohyby myši a video lze doplnit o další vizuální prvky – zvýraznění vybraných oblastí vysvícením či orámováním. Nebo animovanými šipkami, které naznačí co se má kam přesunout.

Takovými animovanými sekvencemi pochopitelně můžeme oživit i běžný záznam. Výhodou screenshotu je, že ho můžeme použít jako pozadí při tvorbě animované sekvence v prostředí aplikace Synfig Studio.

Následující body popisují postup práce:

1. Záznam
   1. Především je třeba zajistit, aby velikost nahrávaných oken aplikací byla vždy stejná a odpovídala rozměru okénka záznamu. V linuxovém prostředí je to snadné. Pro zjištění aktuální velikosti okna i jeho přenastavení na požadovaný rozměr lze použít utilitu wmctrl. Optimální velikost je 1024x768. To je dost velká plocha aby se na ni vešlo okno s ovládacími prvky a dialogy většiny aplikací, aniž by je bylo nutné neustále někam přesouvat.
   2. Vyhýbejte se škálování! jak u screenshotů, tak u videa. Pořizujte záznam 1:1. Vyhnete se tím nechtěnému rozostření obrazu a ztrátě detailů. Pokud potřebujete udělat záznam aplikace, která má více oken, využívejte raději "žonglování s kulisami" – tj. zaznamenávejte určitý výřez na obrazovce, a do něj přesouvejte okna podle toho jakou operaci se zrovna chystáte popsat.
   3. Napište si jednoduchý scénář, alespoň v jednoduchých bodech, abyste měli jasnou představu co budete dělat a zbytečně netápali. Také si ho nejdřív vyzkoušejte nanečisto abyste si předem ujasnili vše co budete dělat. Videotutoriál nesmí být matoucí! Proto během nahrávání nezaznamenávejte pohyb kurzoru, ale pouze kliky. Chaotické hledání správného menu, nahodilé kroužení kurzorem myši, atp. – to všechno rozptyluje pozornost toho, kdo video sleduje. Jeho zajímá detail!
   4. Aby bylo možné video dodatečně sestříhat a současně soubor se záznamem nebyl moc velký, je třeba zvolit vhodný kodek a snímkovou frekvenci. Pokud budete chtít záznam doplnit o animace, použijte buď 24 f/s, nebo 30 f/s – budou se vám pak lépe počítat čas podle rámců (snímků, oken,…).
   5. Na tom, jestli spustíme nejdříve aplikaci, kterou chceme nahrávat, nebo aplikaci přes kterou budeme nahrávat, vcelku nezáleží. Linuxový vokoscreen umožňuje pozastavit proces nahrávání a změnit kulisy, než budeme pokračovat. Tím si lze do značné míry ušetřit práci při sestřihu záznamu.
   6. Při animaci budete pracovat se screenshoty. Ty můžete pořizovat buď rovnou při pořizování záznamu, nebo si dodatečně vyexportovat během střihu z Avidemuxu, což je podle mne lepší varianta. Pokud je budete dělat v průběhu záznamu. tak si dejte pozor na dekorace okna, protože pak bude nutné screenshoty před dalším zpracováním upravit na velikost okénka videozáznamu. K ořezání screenshotů lze použít Gimp.
2. Pomocí vektorového editoru Inkscape vytvořím úvodní titulek, případně také pozadí pro úvodní titulky a vodoznak. Optimální je, když jsou jednotlivé prvky umístěné do samostatných vrstev, které lze podle potřeby zobrazit či skrýt.
   1. Nejprve je třeba nastavit velikost SVG dokumentu na rozměry okénka budoucího videa
   2. A pak vytvořím titulek. Ten by měl být pokud možno jednoduchý a univerzálně použitelný. Umístěný tak, aby od něj bylo možné umístit titulky vytvořené přes Aegisub – je to lepší, než když jsou titulky naklíčované přímo do videa, protože se pak dá video snadno dodatečně lokalizovat, a to včetně úvodních titulků. Proto se hodí vytvořit i prázdné pozadí pro titulky, na které se pak budou "promítat".
   3. Pokud chcete svůj výtvor "chránit", můžete do obrazu naklíčovat vodoznak, nebo logo.
   4. Jednotlivé vrstvy vyexportujte samostatně jako PNG obrázky, o velikosti okénka vašeho videa a popište, abyste netápali, až je budete importovat do Video Editoru v Blenderu.
   5. Ideální je vložit doplňující komentář k obrázkům přímo do souborů, pokud máte prohlížeč obrázků, co umí editovat EXIF tagy, jako například linuxový Geeqie
3. Záznam rozstříhejte pomocí Avidemuxu na menší logické celky.
   1. Statické pasáže, které lze oživit animací, vystříhejte a klíčové snímky vyexportujte jako screenshoty.
   2. Vystříhejte i místa, která jsou z hlediska pořizovaného videa nepodstatná. Ty pak můžete nahradit při editaci videa v prostředí Video Editoru Blenderu přechodem.
4. Blikající rámečky, podsvícení vybraných částí screenshotů, pohyblivá schémata a šipky. To vše lze udělat v aplikaci Synfig Studio – animace jsou vyrenderované obrazové sekvence (série) průhledných PNG obrázků, které se naimporují podobným způsobem jako titulek.
   1. Nejprve nastavím velikost plošky na rozměry okénka budoucího videa
   2. Naimportuji screenshot, který bude pozadím pro renderované rámečky
   3. Pak tvořím podle potřeby rámečky, které renderuji jako sekvence průhledných PNG obrázků. Doporučuji pro každý rámeček samostatný adresář – usnadní to import vyrenderovaných sekvencí do Blenderu. … postup …
5. Ve Video Editoru Blenderu, s pomocí screenshotu a těchto vyrenderovaných sekvencí potom vytvořit animované video
   1. Otevřu Blender a přepnu na VideoEditor
   2. Nastavím parametry budoucího videa
   3. Pak na stopu (Channel) 1 naimportuji první screenshot a nastavím předpokládaný interval trvání (v rámcích)
   4. Na další stopy importuji sekvence vyrenderovaných obrázků
      • … postup …
6. Prostřednictvím audacity k němu namluvit komentář
7. A přes aegisub vytvořit titulky, které okomentují animované sekvence a doprovodí audio stopu.

Použití videotutoriálu na wiki

Pro vložení vytvořených videotutoriálů, se využívá Widget:Video, ovšem pokud chceme aby se přehrávalo video s titulky, které odpovídající jazyku rozhraní uživatele, musíme „vyrobit” šablonu která na základě aktuální volby jazyka předá odpovídající soubor s titulky. Tato šablona je pro všechny videotutoriály stejná – liší se pouze použité URL.

Video a soubory s kapitolami a titulky

Jsou uloženy mimo wiki, v úložišti, které je dostupné z webu jen read-only, do kterého se soubory nahrávají jedině přes SSH, nebo WebDAV.

Při pojmenování souborů se dodržuje úzus, popsaný v dokumentaci pro Widget:Video.

Titulky a jejich překlad

Titulky jsou ve formátu .vtt. Je to velice jednoduchý textový formát, který lze snadno připravit k překladu. Od formátu .srt se kterým umí pracovat aegisub se liší jen tím, že obsahuje v záhlaví navíc řetězec WEBVYY.

Jen pro ilustraci ukázka, jak začíná obsah výchozího jazyka stránky titulky 1L1 (cs):

<noinclude>[[Kategorie:Subtitles]]<languages /></noinclude>WEBVTT

00:00.000 --> 00:02.220
<translate><!--T:1--> Práci na svitku začínám vždy u šablony TBC</translate>

...

Textový obsah pro soubor 1L1.pl.vtt, ve kterém budou titulky přeložené do polštiny, lze z této stránky získat pomocí substituce. Takto:

{{subst::titulky 1L1/pl}}

Zdvojení dvojtečky je velmi důležité, protože stránka titulky 1L1 není šablona.