František Miloslav Marek
František Miloslav Marek (⁕ 20. června 1896, Praha – † 8. dubna 1961, Praha) byl vůdcem 12. skautského oddílu[1], se skautskou přezdívkou Marci, kam počátkem roku 1915 přivedl tercián Marcel Bovet svého spolužáka Jaroslava Šimsu – pozdějšího náčelníka LLM. A zřejmě tehdy začalo jejich celoživotní přátelství.
Jeho rodiči byli Agustin a Emílie Markovi.
Bydlel v ulici Na Zatlance. Byl odveden, narukoval do války. Nejprve onemocněl tyfem, ale po uzdravení šel na frontu znovu kde byl raněn a na základě toho propuštěn.
Studoval na učitele tělocviku a nejspíš touto cestou se také dostal ke skautingu.
Roku 1916 vedl tábor u Pelíškova mostu na Sázavě, a v roce 1917 tábor u Chodova, kde se objevil i Svojsík – na obou táborech byl přítomen i Jaroslav Šimsa.
V roce 1918 se pravděpodobně se svým skautským oddílem podílel na revolučních událostech v Praze. V této souvislosti se zřejmě stalo něco, o čem dnes již nic bližšího nevíme, nicméně to vedlo ke kritickému naladění části skautských vůdců vůči vedení Junáka – jeho zakladateli A. B. Svojsíkovi a jeho pohůnkům.
Mladí, odrostlí skauti začali vést družiny pod křídly jiných skautských organizací – např. Jaroslav Šimsa, kterému bylo čerstvých 18 let, odešel ke Skautům práce. Ale stávající vůdci se zřejmě pokoušeli prosadit změnu v rámci Junáka. Krize vyvrcholila v listopadu 1919. A to tak, že se Svojsíkovi kritici odtrhli a obratem založili novou, samostatnou organizaci Organizace:Baden-Powellovi skauti, která svým názvem dala ostentativně najevo, že s tzv. "českým skautingem" A. B. Svojsíka, nemá nic společného. A v jejím čele stanul 23-letý František Miloslav Marek.
Někdy v té době se během společného táboření seznámil se svou budoucí ženou Milenou Hofbauerovou (21. 10. 1907 Praha – 1942 Londýn), kterou si cestou do New Yorku, 23. 6. 1926 při své druhé cestě do USA vzal na lodi za manželku.
Y. M. C. A.
Y. M. C. A. se na území Československa dostala s legionáři z USA v srpnu 1919. V rámci americké armády totiž YMCA zajišťovala provoz tzv. vojenských domovů, což byla americká alternativa evropských kantýn, kterou provozovala na své náklady Y. M. C. A. Zásadní rozdíl byl v tom, že se v nich nepodávaly alkoholické nápoje a vojáci mohli trávit svůj volný čas četbou a sportem.
Zřejmě na Masarykův popud uzavřela 26. 9. 1919 YMCA. dohodu s ministerstvem národní obrany, o zřízení podobných "vojenských domovů". Tento projekt se však neujal[2].
Y.M.C.A. se tedy rozhodla přesunout své aktivity do civilního sektoru[3], proto v březnu 1920 vyslala 62 amerických sekretářů, jejichž úkolem bylo zacvičit české nástupce, co měli tato zařízení převzít do vlastní správy. Mezi nimi byl i František Miloslav Marek. V roce 1920 byl vyslán na rok do USA a ve vedení Baden Powellových skautů ho (zřejmě) nahradil Gustav Burian.
Ve vedení Y.M.C.A.
Jednou z podmínek členství Y.M.C.A bylo – vzdát se členství v jiných organizacích. Ze stejného důvodu se později vzdal vedení LLM také Jaroslav Šimsa.
Proto se po návratu z USA František Miloslav Marek v rámci skautské organizace dál neangažoval, nýbrž stanul ve vedení Y.M.C.A. jako ředitel.
V roce 1925 byl znovu vyslán, spolu z dalšími čtyřmi muži, do USA. Tentokrát na dva roky do Springfieldu, kde se osobně seznámil jako student se Setonovým přítelem Edgarem M. Robinsonem.
Vyráželi počátkem prázdnin a tentokrát s ním jela i jeho nastávající Milena, která krátce předtím složila maturitní zkoušku a angažovala se v rámci YWCA. Ve Státech, před začátkem studia strávili nějaký čas prací na farmě. kde si vydělali i nějaké peníze. Během jeho studia si Milena přivydělávala tím, že psala pro pro československý tisk články a reportáže o životě v USA.
Krátce po návratu se jim narodila první dcera, také Milena, provdaná Jankovich (7. 11. 1928 – ?). Později se jim narodila druhá dcera Helena, provdaná Kopecká.
Sportovní kariéra
Během svého prvního pobytu v USA se seznámil s basketballem, který přivedl sebou zpět do Československa a stal se průkopníkem tohoto sportu, za což byl 29. prosince 2024 uveden im memoriam do basketballové síně slávy.
Byl všestranný sportovec a v roce 1920 reprezentoval mladé Československo na letní olympiádě v Antverpách v běhu na 400 m překážek. A byl také členem olympijského výboru.
František pracoval jako tělocvikář na Karlově univerzitě a kromě toho vedl každý den v rámci rozhlasu ranní rozcvičky. Zároveň se však věnoval intenzivně také basketballu.
V roce 1936 byl přítomen rovněž na olympiádě v Berlíně, kde organizoval první olympijský turnaj v basketballu za což dostal osobní poděkování od Adolfa Hitlera, což mu později, během okupace zachránilo život.
Těsně před vypuknutím druhé světové války se zřejmě rozvedli a Milena odjela do Londýna, kde se podruhé vdala (Milena Parker) a v roce 1942, pravděpodobně v důsledku bombardování Londýna také zemřela.
Okupace
Y.M.C.A. byla rozpuštěna koncem listopadu 1939 a řada jejích funkcionářů, včetně Jaroslava Šimsy, skončila v koncentračních táborech. František Miloslav Marek, který byl jeho osobním přítelem, se po jeho zatčení snažil jeho rodině pomáhat.
Po válce
V roce 1946 F. M. Marek se stal při vzniku basketbalového a volejbalového svazu řídícím soutěží. Zároveň byl spoluzakladatelem a významným představitelem Mezinárodní basketbalové federace FIBA a z titulu člena výboru byl pověřen organizací prvního olympijského basketbalového turnaje v historii. Navíc jako kouč vedl i mužskou reprezentaci. Z důvodu perzekuce komunistickým režimem po roce 1948 dělal nočního hlídače na pražském strahovském stadionu, a to až do své smrti v roce 1961. Víme, že se podruhé se oženil a se svou druhou ženou, Věrou Strakovou (1922-2010), vychovával další dvě děvčata.
František Miloslav Marek zemřel 8. 4. 1961 v Praze.
Dílo:
- Hry v přírodě, ve škole, v tělocvičně a ve společnosti (YMCA 1926, Československá sportovní knihovna YMCY sv. 2) spolu s Lewisem W. Riessem
- Plování a vodní sporty (YMCA 1927, Československá sportovní knihovna YMCY sv. 4) spolu s W. Lewisem Riessem
- Volleyball a basketball. Oficiální světová pravidla, pokyny k nácviku (YMCA 1928, Československá sportovní knihovna YMCY sv. 5)
- Plování pro pokročilé (YMCY 1931, Československá sportovní knihovna YMCY sv. 9)
- Volley-ball a americký pasák (playgroundball). Pokyny pro nácvik a oficiální světová pravidla (YMCA 1931, Československá sportovní knihovna YMCY sv. 10) spolu s Karlem Halou
- Oficiální basketballová pravidla připravená Ústředním F. I. B. B. (Star 1935)
- Nácvik moderního basketbalu (YMCA 1938, Československá sportovní knihovna YMCY sv. 13)
- ↑ Jeho oddíl měl svou klubovna v Praze na Hřebenkách, ve vile architekta Beneše.
- ↑ František Halas (26. 10. 1882 – ?), který se tehdy dostal do Československa jako americký dobrovolník, ve svých pamětech tehdejší situaci hodnotil velice kriticky. Halas, který pocházel z Kunštátu na Moravě pracoval od srpna do prosince 1919 jako tlumočník Y.M.C.A. Poté byl demobilizován a vrátil se zpět do USA.
- ↑ V roce 1921 američani předali majetek a v srpnu 1922 byla Československá YMCA přijata do světového svazu.
