Organizace:Baden-Powellovi skauti

Baden-Powellovi skauti, též Sdružení Baden-Powellových skautů či Českoslovenští Baden-Powellovi skauti, vzniklo coby konkurence Svojsíkova spolku Junák - Český skaut, jako přímá reakce na jeho servilitu vůči Rakousko-Uherské monarchii za 1. světové války.

Do čela této skupiny se postavil František Miloslav Marek (*20.6.1896 – †8.4.1961), demobilizovaný po zranění na frontě.

Založila ji pravděpodobně skupina skautů, která se účastnila veřejného vystoupení skautů 24. května 1915 na Klamovce, které navštívil rakousko-uherský místodržitel Max Julius Coudenhove, která se chtěla distancovat od Svojsíka a zároveň zdůraznit, že jede podle původního Baden-Powellova modelu. Ten mimo jiné klade velkou roli právě na pořadová cvičení, takže není divu, že byli „svazovými” skauty obviňování z militarismu, ale byly to jen pomluvy, které měly B.-P. skauty dehonestovat.

B.-P. skauti totiž původně působili jako samostatný odbor v rámci Junáka, který se počátkem roku 1919 reinkarnoval do Svazu junáků-skautů republiky Československé, ale zřejmě pod vlivem F. M. Marka, vystoupili a založili vlastní Obec čs. skautů Baden-Powellových. Připojil se k nim zbytek bývalého sdružení Děti svobody, skauti táborského sokola Děti Žižkovy a později i Spojené sbory junáků skautů.

Tyto skupiny zakládali často se svými studenty učitelé středních škol v menších městech, jako bylo Brno, Plzeň, Tábor, Olomouc nebo Přerov… – proto má řada mimopražských skautských oddílů svoje počátky spojené právě s touto organizací.

To pochopitelně žralo Svojsíkovy pohůnky, protože chtěli soustředit pod svým palcem všechny skauty v ČSR.

Podle všeho byl klíčovým odpůrcem sloučení vůdce B.-P. skautů F. M. Marek, protože ihned poté co předal vedení a odjel do USA, přešly brněnské oddíly do Svazu junáků-skautů republiky Československé.

V roce 1921 kdy se F. M. Marek vrátil měli B.-P. skauti stále ještě 1600 členů, ale už byl mimo hru, protože ho zaměstnávala YMCA. Jeho nástupce, Gustav Burian už tak radikální vůči Svojsíkovi zřejmě nebyl, takže roku 1923 vstoupily do Svazu junáků-skautů republiky Československé zbylé oddíly a rokem 1924 Obec čs. skautů Baden-Powellových zanikla.

Publikační činnost

Členem B.-P. skautů byl mimo jiné Karel Šváb, syn společensky velice aktivního pražského knihkupce Josefa Švába-Malostranského, který sestavil útlý sborníček Povídky táborových ohňů, ve kterém soustředil překlady několika příběhů skautů z jiných, zahraničních skautských organizací.

Ještě téhož roku vyšel také jeho překlad anglické příručky pro výchovu vlčat pod názvem Vlče. Řády a pravidla organizace vlčat v ČSR v rámci B.-P. skautů byly schváleny v listopadu 1919. Do té doby žádná jiná skautská organizace s mladšími dětmi nepracovala.

Co o o jejich činnosti víme?

Vzhledem ke krátké době existence a velkému časovému odstupu, nic moc.

Brno

Prvá skautská družina v Brně byla založena knihkupeckým příručím Josefem Tvrdým 1.1.1915. Dali si název „Kukačky“. Členové družiny byli spolužáci z I. českého státního gymnázia na Schmerlingově ulici (dnešní tř. Kapitána Jaroše) v Brně – Fráňa Kopeček, Stanislav Prachař, Jaromír Dřevo, Daniel Kučera, Dezort, Růžička, Hnilička a další, celkem 8 až 10 spolužáků. Po několika měsících ale její činnost skončila.

Na podzim r. 1915 inicioval založení tzv. „Moravské družiny skautů“, pod záštitou Českého zemského svazu na podporu tělesné výchovy mládeže na Moravě, redaktor Domin Pavlíček. Šlo o skautský oddíl, který již měl dvě družiny. Sovy, které tvořili chlapci z gymnázia (členové zaniklých Kukaček) a Psy, což byli chlapci z reálného gymnázia. A již následující léto 1916 tahle skupina uspořádala první letní skautský tábor brněnských skautů v Lelekovicích. Ale na jaře 1917 velká část těch nejaktivnějších členů odešla. Údajně proto, že se jejich rodičům nelíbil záměr využít skautskou organizaci pro válečné účely.

Právě z jejich řad těchto odpadlíků a bývalých členů „Kukačky“ měli pocházet vedoucí oddílů B.-P. skautů, které začaly vznikat ve druhé polovině r. 1919 v Brně

Z řad brněnských B.-P. skautů, vyšel Karel Hora (7.6.1901 – 7.5.1942) od roku 1919 do května 1921 vůdce 2. oddílu B.-P. skautů. Potom převzal vedení 8. oddílu, který vedl až do r. 1924. Karel Hora v roce 1923 absolvoval, spolu s Josefem Nebeským (13.1.1879 – ?), první ústřední lesní školu v Jemčické oboře, kterou vedl Frank Elstner. Následující lesní školu v r. 1924 již vedli sami.

Josef Nebeský, který byl nejprve člen Hlavního stanu B-P skautů v Praze a posléze, do 1.3.1922, krajský zpravodaj a pověřenec B-P skautů u SJS RČS, také pocházel z Brna. Ten nejvíc horoval pro splynutí s tzv. "Svazovými skauty".

Poslední brněnské oddíly B-P skautů přestoupily do SJS RČS 1.3.1922.