Karel Šváb
Karel Šváb - James (⁕ 4. listopadu 1896, Praha – † 30. června 1942, Kobyliská střelnice, Praha) byl člen Sdružení Baden-Powellových skautů v Praze, který v roce 1919 přeložil Setonův článek Jak si skaut „Úhoř“ vydobyl svou přezdívku[1]
Kromě toho zpracoval pro potřebu B.-P. skautů podle Baden-Powellova originálu The Wolf's Cubs Handbook první skautskou příručku zaměřenou na výchovu vlčat, která vyšla r. 1923 pod názvem Vlče.
Jeho otcem byl známý pražský kabaretiér a první český filmový komik Josef Šváb-Malostranský[2] (16.3.1860 – 30.10.1932) občanským povoláním knihkupec.
Ten také financoval vydání překladu[3] Baden-Powellovy publikace "Cíl a úkol výchovy vlčat". Kterou jeho syn James opatřil předmluvou.
Karel, se po ukončení měšťanky vyučil, stejně jako jeho otec, u pražské fy. Fr. A. Urbánek na knihkupce a v letech 1912–14 pak navštěvoval knihkupeckou odbornou pokračovací školu. V roce 1916 pracoval v knihkupectví A. Šmahela, v Jaroměři, v následujícím roce 1917 u J. Springera v Praze a pak již u závodě svého otce.
Kromě toho překládal, upravoval a komentoval knihy anglických autorů, kde se podepisoval jako James, James K. Šváb, K. J. Š., případně Karel J. Šváb. Někdy také užíval pseudonym Starý Vlk.
Krátce poté co B.-P. skauti sloučením se Svojsíkovým svazem zanikli, se Karel Šváb oženil s Františkou Francovou (3.10.1897 Praha – 2.4.1966 Praha), která mu porodila syna Ludvíka[4](20.7.1924 – 16.8.1997).
Později působil i v komisích ochranného svazu autorského a podílel se i na redakci časopisu Svobodný zednář.
Po otcově smrti r. 1932 Karel otcovu knihkupeckou živnost převzal.
Během okupace bylo jeho knihkupectví jednou ze dvou tajných zpravodajských centrál v Praze, kde se sbíhaly informace které byly následně předávány ústředí Obrany národa[5], které pak zajišťovalo jejich odeslání do Londýna[6]. Činnost této odbojové skupiny však byla odhalena. Zatčen byl 23.3.1942 spolu s redaktorem V. Schwarzem a vězněn na Pankráci.
Jejich život byl násilně ukončen v úterý 30.6.1942, kdy byl v rámci nacistických represí vůči českým odbojářům během stanného práva po antentátu na Reinharda Heydricha, ve věku 45 let na Kobyliské střelnici zastřelen[7].
Po jeho násilné smrti firmu převzal do komisařské správy Orbis, který ji r. 1943 zlikvidoval a majetek rozprodal.
Jeho vdova živnost po roce 1945 obnovila, ale v roce 1949 byl její závod zlikvidován.
- ↑ Vyšlo v rámci souboru skautských příběhů Povídky táborového ohně, který vydalo sdružení B.-P. skautů jako svou první publikaci.
- ↑ Josef Šváb-Malostranský se v letech 1878–80 se vyučil knihkupcem u Fy. Urbánek. Vlastní knihkupectví otevřel v roce 1887. A v roce 1907 k tomu přidal i činnost nakladatelskou. Vydával převážně hudebniny a divadelní hry, ale na počátku 20. let rozšířil nabídku i o dobrodružnou a sportovní literaturu, kterou překládal jeho syn. Kromě toho v letech 1888–1915 hostoval ve Švandově divadle a se svými přáteli Josefem Wandererem a Rudolfem Innemanem cestoval po Čechách i mimo Prahu. Byl i veřejně činný. Podílel se na organizaci Jubilejní výstavy v r. 1891, Národopisné výstavy 1896 a Výstavě inženýrů a architektů 1896, kde vystupoval i jako konferenciér a bavič. V rámci této výstavy byly tehdy uvedeny i první české filmy v režii J. Kříženeckého ve kterých hrál hlavní roli. Jeho postava se objevila i ve filmu Jiřího Menzela z r. 1978 Báječní muži s klikou, v podání Vladimíra Menšíka.
- ↑ Tuto publikaci přeložil, bývalý kolega a spolupracovník Miloše Seiferta - Woowotanny, Miloš Maixner.
- ↑
- ↑ https://www.wikiwand.com/cs/Josef_Jedli%C4%8Dka_(odboj%C3%A1%C5%99)
- ↑ Diplomová práce Radka Fencla Františka Holman: Život jednoho odbojáře, člena odbojové skupiny Brdy - Neliba., Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 2011. Str. 24.
- ↑ https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_popraven%C3%BDch_na_Kobylisk%C3%A9_st%C5%99elnici
