Organizace:Baden-Powellovi skauti

Z thewoodcraft.org
(přesměrováno z BPS)

Baden-Powellovi skauti, též Sdružení Baden-Powellových skautů či Českoslovenští Baden-Powellovi skauti, se vyprofilovali krátce po vzniku Československé republiky, jako ambiciózní konkurence Svojsíkova spolku Junák - Český skaut, která svou aktivní činnost zahájila ve druhé polovině roku 1919.

V čele této skupiny stál František Miloslav Marek[1] (*20.7.1896, †8.4.1961). Pozdější ředitel YMCA, a zakladatel a první náčelník Československého volejbalového a basketbalového svazu, který spolu s Josefem Antonínem Firstem navštívil roku 1927 Springfield v USA.

Aktivně působili především mimo Prahu a mnoho skautských oddílů v měnších městech má svoje počátky či rychlý rozvoj spojený právě s toto organizací nimi. Ať je to Brno, Plzeň, Tábor, Olomouc, Přerov…

Cílili především na skauty, kterým vadilo úzkoprsé a servilní chování Svojsíkovy organizace vůči Rakousko-Uhersku. Proto už svým názvem chtěli zdůraznit, že jedou podle původního Baden-Powellova modelu. Ten mimo jiné klade velkou roli právě na pořadová cvičení, takže není divu že byli obviňování z militarismu, ale ve skutečnosti jde s největší pravděpodobností o pouhou závist. Organizace totiž sdružovala především středoškoláky ze středních vrstev, a svazoví skauti si ve srovnání s nimi nejspíš připadali méněcenní.

Jejich prvním vydavatelským počinem byla útlá knížka Povídky táborových ohňů, s příběhy z prosředí několika světových skautských organizací.

Ještě téhož roku vydali také český překlad anglické příručky pro výchovu vlčat pod názvem Vlče, kterou přeložil z angličtiny Karel Šváb. Řády a pravidla organizace vlčat v ČSR byly schváleny v listopadu. Do té doby žádná jiná skautská organizace s mladšími dětmi nepracovala.

jako odbor v rámci Junáka – českého skauta, v r. 1919 se stali členem nově vzniklého Svazu junáků-skautů republiky Československé, ale stále ještě téhož roku však vystoupili a zcela se osamostatnili jako Obec čs. skautů Baden-Powellových. Připojil se k nim zbytek bývalého sdružení Děti svobody, skauti táborského sokola Děti Žižkovy a později i Spojené sbory junáků skautů. V r.1920 opět vstoupili do Svazu junáků-skautů republiky Československé, v 1921 měli 1600 členů. V roce 1920 do Svazu vstoupily nejdříve brněnské oddíly, do r. 1923 vstoupily do Svazu junáků-skautů republiky Československé zbývající oddíly, v r. 1924 se Svazem splynuli.

Praha

Plzeň

Tábor

Brno

Prvá skautská družina v Brně byla založena knihkupeckým příručím Josefem Tvrdým 1.1.1915. Dali si název „Kukačky“. Členové družiny byli spolužáci z I. českého státního gymnázia na Schmerlingově ulici (dnešní tř. Kapitána Jaroše) v Brně – Fráňa Kopeček, Stanislav Prachař, Jaromír Dřevo, Daniel Kučera, Dezort, Růžička, Hnilička a další, celkem 8 až 10 spolužáků. Po několika měsících ale její činnost skončila.

Na podzim r. 1915 inicioval založení tzv. „Moravské družiny skautů“, pod záštitou Českého zemského svazu na podporu tělesné výchovy mládeže na Moravě, redaktor Domin Pavlíček. Šlo o skautský oddíl, který již měl dvě družiny. Sovy, které tvořili chlapci z gymnázia (členové zaniklých Kukaček) a Psy, což byli chlapci z reálného gymnázia. A již následující léto 1916 tahle skupina uspořádala první letní skautský tábor brněnských skautů v Lelekovicích. Ale na jaře 1917 velká část těch nejaktivnějších členů odešla. Údajně proto, že se jejich rodičům nelíbil záměr využít skautskou organizaci pro válečné účely.

Právě z jejich řad těchto odpadlíků a bývalých členů „Kukačky“ měli pocházet vedoucí oddílů B.-P. skautů, které začaly vznikat ve druhé polovině r. 1919 v Brně[2]

Z řad brněnských B.-P. skautů, vyšel Karel Hora (7.6.1901 – 7.5.1942) od roku 1919 do května 1921 vůdce 2. oddílu B.-P. skautů. Potom převzal vedení 8. oddílu, který vedl až do r. 1924. Karel Hora v roce 1923 absolvoval, spolu s Josefem Nebeským (13.1.1879 – ?), první ústřední lesní školu v Jemčické oboře, kterou vedl Frank Elstner. Následující lesní školu v r. 1924 již vedli sami.

Josef Nebeský, který byl nejprve člen Hlavního stanu B-P skautů v Praze a posléze, do 1.3.1922, krajský zpravodaj a pověřenec B-P skautů u SJS RČS, také pocházel z Brna. Ten nejvíc horoval pro splynutí s tzv. "Svazovými skauty".

Poslední brněnské oddíly B-P skautů přestoupily do SJS RČS 1.3.1922.

Olomouc

Přerov