Karel Langer - Juraj
Karel Langer - Juraj (⁕ 31. října 1903, Prugg nad Litavou, Rakousko-Uhersko – † 5. března 1998, Olomouc) . Po absolvování středoškolského studia v Hradci Králové se stal roku 1923 učitelem v Novém Hrozenkově a od té doby se datuje jeho zájem o Valašsko a valašskou lidovou kulturu. V letech 1925-28 působil krátce v Opavě, Fryštáku a Jičíně. Od roku 1928 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a poté působil jako profesor kreslení na středních školách v Bratislavě, Hradci Králové a v letech 1940-63 vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole v Brně. Byl členem Svazu českých výtvarných umělců, své práce vystavoval doma i v zahraničí, ilustroval knihu Zbojník na Gruni (1997).
S Valašskem ho však spojuje především jeho práce národopisná. Je autorem odborných článků a studií (např. Atlas lidových staveb). S Antonínem Strnadlem dokumentoval v kresbách život na Valašsku. Již v roce 1932 se podílel na první expozici Okresního muzea ve Vsetíně a roku 1936 na Salašnické výstavě v Novém Hrozenkově. Po válce se zapojil do výstavby Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Kulturně historická a etnografická cena Langerových prací leží zejména v jeho soupisu reálií tradiční i současné vesnice, čímž se zařadil k předním českým dokumentaristům lidové kultury.
Jméno Karla Langera je spojeno i s realizací Památníku Antonína Strnadla v Novém Hrozenkově, který se stal jeho druhým domovem a kam vždy dojížděl na léto ze svého brněnského bydliště. Svůj vztah k tomuto místu zachytil v knize Útržky ze vzpomínek na Nový Hrozenkov (1992).
V roce 1920 vstoupil do Obce Psohlavců, kdy v Hradci Králové působil Karel Bukovanský - Buk, který si tehdy říkal Lumír Hradecký. Kmen Inků z Hradce Králové později vedl právě Juraj se svým přítelem Andy Bílkem - Akelou jako kmen ligový. Již od roku 1922 se také znal s Milošem Seifertem, se kterým hradečtí junáci tábořili pod Smerekovicou na Slovensku. V roce 1924 odchází Juraj z LLM společně se Seifertem - Balúem a stává se jeho "pravou rukou" v nové organizaci Klub woodcrafterů a později Lize pro výchovu přírodou. Ilustruje knihu E. T. Setona Z lesní říše (1925), vydává se Seifertem Hlasatel Moudrost lesa. Především jeho zásluhou a plzeňáka Františka Bendla - Jánošíka se velmi rychle v LVP-ML zavádí rada orlích per a nastává rozmach plnění těchto zkoušek podle Seifertova překladu Svitku (1925).
Po spojení s LLM a přejmenování na LČW je stále v náčelnictvu. Po svatbě se stahuje z činnosti v LČW (1930). Stál u zrodu Družstva Walden (1933) se kterým spolupracoval po celou dobu existence. O hnutí woodcraft se zajímal až do smrti v bezmála 95 letech!
