Aleš Kapica - Keny Otter
Aleš Kapica - Keny Otter (⁕ 1969, Ostrava-Vítkovice) , správce tohoto webu. Publikuje zde jako User:Keny. Vnuk woodcraftera Karla Kapicy, prasynovec woodcrafterů Heleny Kapicové a Antonína Lenarta z kmene Blesku v Kunčičkách u Ostravy.
Vyrůstal v čerstvě postaveném paneláku na na jižním okraji Ostravy, kde hned za domem začínala nespoutaná „divočina” poodří. Jeho nejlepší kamarád Robert, který měl stejnou touhu po dobrodružství, bydlel ve stejném domě.
Zpočátku moc času ke společné zábavě neměli. Každý chodil do jiné školky a i když nastoupili na stejnou školu, každý chodil do jiné třídy. Na rozdíl od Roberta, který měl maminku v domácnosti, musel Aleš ubíjet čas v družině, takže jakmile se naučil číst, stal se vášnivým čtenářem. velice rád si listoval v knize své starší sestry, „U táborového ohně“ od Vladimíra Rogla a spřádal plány.
Víc času s Robertem začali trávit až poté co ho přeřadili do stejné třídy. Ovšem i tak ho bylo málo a jenom přes týden. Oba totiž jezdili o víkendech s rodiči z města ven. Robert do Spálova a Aleš na Hutisko-Solanec. Tam bohužel žádnou spřízněnou lidskou duši neměl. Jeho věrným druhem při osamělých toulkách po okolí byl pouze místní pes, staré paní Barošové, který víkend co víkend netrpělivě očekával jeho příjezd.
Až v létě 1980, kdy ho přibrali sebou na chalupu Robertovi rodiče, měli víc společného času. Robertův tatínek, jim tehdy podstrčil Dva divochy a oba chlapci inspirováni knihou se pustili do budování wigwamu. O rok později se k nim přidal také Robertův spálovský kamarád Radim Šebesta a společně vytvořili kmen Ondatra. V duchu Setonovy knihy, si také dali přezdívky: Robert Gattnar - Bobří zub, protože měl rád vodu a také práci se dřevem; Radim Šebesta - Rychlý Šíp, protože rád běhal a střílel lukem; Aleš Kapica - Keny Otter (Moudrá Vydra), protože měl stejně jako Bobří zub rád vodu a byl sečtělý.
V říjnu 1981 se zcela náhodou dostává Keny[1] do družiny Bratříků, při Domě dětí a mládeže na Čujkovově ulici, kde se seznamuje s Jaroslavem Balonkem - Kilim, Tomášem Lukeštíkem - Tonym aj. Zde se dozvěděl o woodcrafterském zákonu a krátce na to se, úplnou náhodou a ke svému překvapení, dozvěděl od svého dědy že nebyl v mládí skautem, ale člen Ligy lesní moudrosti. Do té doby se Keny, stejně jako jeho kamarádi, domníval že woodcrafterská Liga existovala pouze v USA. To byl zlomový okamžik, při kterém se rozhodl při nejbližší příležitosti se svými kamarády Ligu lesní moudrosti obnovit.
Na podzim roku 1982 Miwi Bratříky rozpouští a většina chlapců přejde do 4. oddílu Ostrava. Keny už nechtěl vstupovat do žádného oddílu skautského ani pionýrského typu, ale pouto ke kamarádům bylo silnější. Nakonec ale stejně všichni oddíl opustili – jako poslední Kili.
Podmínkou, kterou si stanovili jako nezbytně nutnou pro obnovu Ligy, byl kontakt s jinou woodcrafterskou skupinou. Jenže všechny skupiny co znali, "jely" buď ve skautském či volnomyšlenkářském trampském duchu.
Po prázdninách roku 1989 zakládá Keny neformální woodcrafterský spolek E.T.Seton klub (Ostrava), který kromě kamarádů z Bratříků sdružoval i dospívající omladinu z jím vedených oddílů a jejich kamarádů. Ale záhy na to, v listopadu roku 1989, proběhl převrat, a ještě v témže měsíci ohlašuje E.T.Seton klub (Ostrava) svoji činnost a prostřednictvím letáku se pokouší oslovit studenty.
Na jaře 1990 se pak objevila zpráva o ustavující schůzi Moravsko-Slezské Ligy Lesní moudrosti – organizace, později přejmenované na Woodcrafter ČR (zanikla v r. 2004), které se Keny zúčastnil a tak se hrou náhod stal E.T.Seton klub (Ostrava) jedním ze zakládajících kmenů.
V červnu 1990 se konal u Sklenského rybníka sněm, na kterém byla obnovena LLM. Moravsko-Slezská Liga Lesní Moudrosti tam vyslala skupinu zástupců, mezi nimiž byl i Keny.
Po prázdninách narukoval k výkonu základní vojenské služby, ze které však byl v červnu 1991, po dvouměsíční hospitalizaci v Olomouci, ze zdravotních důvodů propuštěn. Období ve vojenské nemocnici na Klášterním Hradisku v Olomouci však bylo zcela zásadní pro jeho další budoucnost. Během hospitalizace jej navštěvoval Libor Pecha - Norek samotář – seznámili se na sněmu ve Skleném a Norek navštívil i tábor E. T. Seton klubu na Slezské Hartě v červenci 1990.
Členem LLM se ale stal až roku 1992. Na sněmu 1993 byl zvolen jako Ranger LLM pro Severní Moravu. A opět začal vydávat časopis Messenger (časopis E.T.Seton klubu).
V roce 1995 však své členství ukončil – paradoxně těsně před tím, než došlo k radikální změně kurzu, která vrátila Ligu zpět na cestu woodcraftu. V té době byl externím redaktorem časopisu Wampum Neskenonu. Znovu se stal členem LLM od roku 2000. Publikoval desítky článků o lesní moudrosti pro časopis Bizoní vítr a v současnosti také pro Woodcraft, zajímá se především o historii woodcraftu se zaměřením na činnost americké WLA.
V občanském životě pracuje od roku 2008 jako správce disklessového linuxu v laboratořích ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Členem LLM je také jeho syn Quido a družka Radka Skoupilová - Waštewin.
Bibliografie:
- Lesní junáctví (vl. nákladem, 1993)
- ↑ Také přezdívka Keny souvisí s knihou. Vznikla pod vlivem knížky, která se jmenovala „Lodní deník” začal vybíjet svou fantazii do knihy vlastní. Literární hrdina (který zmíněný lodní deník psal) měl jméno Čenda. Podepisoval se „Čen” a za své jméno vždy dodával ozdobné kličky. A Keny vzniklo spojením fonetického přepisu anglického slůvka can (umět) a z těch ozdobných kliček se vyklubalo y. Aleš Kapica - Keny Otter ji začal používat především proto, že ač souvisela s jeho kmenovým jménem, byla zcela neutrální.
