Two Little Savages
Knihu Two Little Savages (Dva divoši) psal Seton v průběhu roku 1902 a její část publikoval na pokračování v magazínu The Ladies Journal bezprostředně po seriálu článků, který později označil za první vydání Svitku březové kůry. Zcela záměrně tím připravil půdu pro knihu, která vyšla v polovině roku 1903.
Není to pouhý román pro mládež, svým obsahem se nejen tehdejší mravokárné próze značně vymyká. Seton chtěl jeho prostřednictvím sdělit, jakou cestou se sám k woodcraftu dostal (první část), i to jak si představuje woodcrafterskou výchovu v praxi. Jde o tzv. iniciační literaturu, která má za účel zábavnou formou probouzet u mládeže ve věku od 8 do 16 let zájem o přírodu a zároveň ji motivovat, aby sama zatoužila po táboření v indiánském stylu. Byl to praktický edukační návod “jak si hrát na indiány“[1], který zasadil části svitku do reálného příběhu.
Svitek březové kůry, Kniha lesní moudrosti a Dva divoši
Toho, komu se dostane do ruky Svitek březové kůry, nebo Kniha lesní moudrosti bez toho, že by znal příběh z knihy Dva divoši z nich vždy zaujme jen něco a zbytek mu přijde příliš suchopárný na to, aby se jím dále zabýval.
Ale pro ty, co se nadchli knihou Dva divoši, jsou tyto knihy logickým pokračováním příběhu. Svitek březové kůry, který je základem motivačního systému orlích per nastiňuje co dál podnikat a Kniha lesní moudrosti objasňuje jak. Součástí svitku je ale také organizační schéma a pravidla jak má woodcrafterský kmen fungovat.
Pokud nenajde mladý nadšenec skupinu, která se podobné činnosti také věnuje, jeho počáteční nadšení opadne a vše zůstane zapomenuto jako pouhá dětská hra.
Seton si toho byl dobře vědom. Začínal na zelené louce, proto během prvních 10 let krom toho že aktivně pracoval s mládeží, aktivně hledal další spolupracovníky a psal až se z něj kouřilo.
V zemích, kde nevyšly obě knihy woodcrafterské skupiny nevznikly.
Dokazuje to obnova woodcrafterského hnutí v České republice po víc jak 40 letech od vynuceného rozpuštění Ligy lesní moudrosti. Bylo učiněno hned několik překladů a Dva divoši vycházeli jak před 2. světovou válkou, tak po ní. A opakovaně probouzeli zájem o woodcraft chlapců a děvčat nových generací.
A v roce 1970 se podařilo na poslední chvíli vydat i nový překlad svitku pod názvem Kniha lesní moudrosti. A když v roce 1989 komunisté definitivně pustili otěže, začaly do té doby izolované skupiny woodcrafterů k sobě okamžitě hledat cestu.
České a slovenské překlady
název | jazyk | rok | poznámky |
---|---|---|---|
Dva malí divoši | česky | 1923 | český překlad, který udělal Miloš Seifert - Woowotanna
dochoval se jako nedokončený rukopis v NPMK JAK Praha (fond LLM) |
Dva divoši: Dobrodružství dvou chlapců, kteří žili jako Indiáni a čemu se naučili | česky | 1925 | překlad Bohumil Z. Nekovařík |
1927 | |||
1928 | |||
1929 | |||
1957 | překlad Libuše Bubeníková a Jiří Valja | ||
1962 | |||
1971 | |||
1976 | |||
1983 | |||
1990 | |||
2005 | překlad Dana Krejčová | ||
2017 | překlad Jiří Valja | ||
Dvaja divosi | slovensky | 1967 | překlad Štefan Kýška |
Československo 1925
Miloš Seifert - Woowotanna pracoval podle Setonova programu již od r. 1912 a od roku 1913 knihu Two Little Savages vlastnil a pracoval na jejím překladu. Ale upřednostnil překlad knihy The Woodcraft Manual, kterou získal bezprostředně po skončení první světové války a dalších metodických materiálů, které došly od Setona v roce 1922 (např. Duch lesů), aby metodicky podpořil rodící se woodcrafterskou organizaci.
S prací na Svitku bylo hotov v roce 1924. Písemně Setona urgoval, aby poslal poslední vydání, podle kterého aby mohl svůj překlad upravit. Netušil, že americká Liga zrovna prochází krizí, kterou vyvolalo odhalení Setonova intimního poměru s Julií M. Butree.
Ale počátkem roku 1925 Seton již dlouho očekávané aktualizované vydání svitku skutečně poslal.
Ve stejnou dobu ale také vydal Bohumil Z. Nekovařík vlastní překlad Dvou divochů, čímž Seiferta nemile překvapil.
Seifert tento krok považoval za porušení nepsané dohody, že on bude výhradním překladatelem Setonovy woodcrafterské literatury a Nekovařík vydá to ostatní. Stěžoval si na něj i ve svém psaní Setonovi, v kterém mu děkoval za doručený Svitek. Ale nemohl s tím nic dělat. Setonův literární zástupce v Anglii p. Moore jednal pouze s Nekovaříkem.
Proč Nekovařík nepsanou dohodu porušil je jasné. Chtěl nepochybně využít zájmu od Setona, který Seifert mezi mládeží vyvolal a vytřískat na této knize peníze. Nezáleželo mu na kvalitě překladu. Chtěl být první.
Kniha šla pochopitelně na dračku, takže nezbývá než konstatovat, že svým činem Seiferta, který již měl velkou část překladu v roce 1923 hotovou, připravil o nemalé peníze, které by Seifert nepochybně vložil do dalšího rozvoje LLM. Byla to další z mnoha deziluzí, které musel Miloš Seifert - Woowotanna překonat.
Reedice 1927, 1928 a 1929
Kniha šla na dračku, takže krátce po sobě vydal Nekovařík další reedice. Ovšem ani to ho neuchránilo před krachem a byl nucen vše prodat vydavatelství Otto. Pod jeho hlavičkou vyšli opět Dva divoši roku 1929 a trh byl nasycen.
Nový překlad do češtiny 1957
V roce 1957 vyšel poprvé nový překlad, který učinil Jiří Valja se svojí manželkou Libuší Bubeníkovou.
Slovenský překlad 1967
Překlady do jiných jazyků
název | jazyk | rok | poznámky |
---|---|---|---|
Balaca Vəhşilər | azerbajdžánsky | 2013 | vyšlo v jednom svazku společně s dalšími Setonovými díly |
Два малыя дзікуны | bělorusky | - | neexistuje |
Младите диваци: Животътъ и приключенията на едни момчета въ Канадските гори | bulharsky | 1921 | překlad Simeon Andreev |
Младите индийци | 1948 | překlad Zdravko Podvărzačov | |
Малките диваци | 2021 | překlad Simeon Andreev | |
两个小野人 | čínsky | 2012 | |
全球儿童文学典藏书系:两个小野人 | 2013 | ||
两个小野人 | 2019 | ||
Väikesed metslased | estonsky | 1933 | překlad August Hanko |
1993 | |||
Kaksi Partiopoikaa: Kertomus kahdesta pojasta, jotka elivät kuin intiaanit, ja siitä mitä he oppivat | finsky | 1917 | překlad Into Konrad Inha
Existuje dokonce finská verze svitku, vydaná roku 1920 a dodnes existuje organizace Metsänkävijät, o které bychom mohli na základě její historie říct, že je woodcrafterská. |
1930 | |||
1957 | |||
1960 | |||
1966 | |||
2023 | překlad Mika Renvall | ||
Deux petits sauvageons | francouzsky | - | neexistuje |
პატარა ველურები | gruzínsky | 1967 | |
1988 | vyšlo v jednom svazku společně s Rolfem zálesákem | ||
Dva mala urođenika | chorvatsky | - | neexistuje |
Due piccoli selvaggi | italsky | 1979 | překlad Piero Pieroni |
二人の小さな野蛮人 | japonsky | 2000 | |
2023 | |||
: די קליינינקע פראים
אדער, א מאיסע ווי אזו צווי אינגלעך האבן געפירט אין וואלד א לעבן פון אינדיאנער און וואס זיי האבן זיך דארט אויסגעלערנט |
jidiš | 1925 | Překlad Itzik Kipnis. Kniha byla vydána v Kyjevě v roce 1925: jeden výtisk uchovává např. izraelská národní knihovna. |
투 리틀 새비지즈 | korejsky | 2008 | |
두 소년의 숲속생활 이야기 | 2014 | ||
Jonukas ir Samukas | litevsky | 1933 | |
Mažieji laukinukai | 1961 | ||
Divi mazi mežonēni | lotyšsky | 1975 | |
1999 | |||
2013 | Loutkové divadlo v Rize hraje od roku 2023 Dva divochy jako dětské představení. | ||
Két kis vadóc. Erdőlakók. Két fiú kalandjai | maďarsky | 1930 | překlad Temesi Győző |
1931 | |||
1932 | |||
Zwei kleine Wilde | německy | 1924 | |
Jan und Sam | 1953 | ||
Zwei junge Wilde | 1962 | ||
Twee Padvinders: de Avonturen van Twee Jongens die als Indianen Leefden | nizozemsky | 1911 | překlad A. Cornelissen-van Aken, úvod Jan Feith |
Dwóch Małych Dzikusów | polsky | - | bylo publikováno jen několik kapitol |
Micii salbatici | rumunsky | 1963 | překlad Frida Papadache |
1970 | |||
Маленькие дикари | rusky | 1907 | |
Юные дикари | 1910 | ||
Dos pequeños salvajes | španělsky | - | neexistuje |
Indianliv: en sommar i vildmarken | švédsky | 1955 | překlad Beppe Wolgers |
Маленькі дикуни | ukrajinsky | 1958 | |
2011 | |||
2015 | |||
Два маленьких дикуни | 2017 | ||
2018 |
1910 prvně vydáno v jiném jazyce – rusky
Finsko 1917
Finsko bylo do listopadu 1917 součástí Ruska. Proto nepřekvapí, že finský překlad následoval ten ruský.
Německo 1924
Německý překlad vyšel v roce 1924
Maďarsko 1930
Švédsko 1955
Rumunsko 1963
Polský překlad?
Ačkoliv polská verze svitku poprvé vyšla přičiněním Milana Klimánka - Wayseekera a jeho ženy paní Jadwigy Sosnowski-Klimánek již v roce 1992, Dva divoši na svou premiéru teprve čekají. Na tento překlad si Milan Klimánek - Wayseeker bohužel netroufal, což je věčná škoda, neboť jak se ukázalo v Čechách, i špatný překlad je lepší, než žádný překlad. Protože špatný překlad motivuje k tomu udělat jiný, lepší.
Takže doposud je do polštiny přeloženo pouze několik vybraných kapitol.
- ↑ How to Play Indian (Jak si hrát na indiány) byl ostatně i název prvního knižního vydání svitku.