Kategorie:Kmen Blesku (Kunčičky)

Woodcrafterský kmen Blesku vznikl spontánně v první polovině 20. let v Malých Kunčicích (Kunčičky) a do r. 1930 byl vůdčí woodcrafteskou skupinou na Ostravsku. Zanikl až v důsledku velké hospodářské krize po r. 1930

Co předcházelo

Pravděpodobně kolem roku 1919 vznikl ve Vítkovicích u Ostravy kmen Strážci lesa, který měl existovat asi dva a půl roku, jehož členem měl být i budoucí náčelník kmene Blesku v Kunčičkách, Jaroslav Retka - Segwun, tehdy ještě s příjmením Stoklasa.

S největší pravděpodobností základ tohoto kmene tvořili starší studenti měšťanské školy ve Vítkovicích a průmyslové (živnostenské) školy pokračovací, která sídlila ve stejné budově^[1], protože kmen zanikl koncem roku 1924^[2] odchodem většiny členů na vojnu. Což by odpovídalo skutečnosti, že na jaře r. 1923 odmaturovali.

16-letý Jaroslav Stoklasa (Segwun), který bydlel v nedalekých Malých Kunčicích během léta 1923 nadchnul skupinu místních chlapců, ze kterých během podzimu vykrystalizovala woodcrafterská družiny "Děti vatry" – základ budoucího kmene Blesku. Mimo něj měl být u toho ještě jeden bývalý člen Strážců lesa – František Čermák, zřejmě Segwunův spolužák.

Dalším členem z tohoto kmene byl zřejme Karel Radvanský z Vítkovic, který se po zániku kmene přihlásil do Ligy jako stráž^[2].

Počátky

K prvnímu dni měsíce sněhu 1922 (1.1.1922) J.Retka později napsal:

"Přišla zima. Žlutá barva, která vystřídala temnou zeleň léta, opadla a slehl ji bílý koberec. Zima rozpředla se v celé své kráse. Tuto dobu byli jsme přijati do bratrstva Ligy Lesní Moudrosti. Naše družinka název "Děti vatry" s prvním vůdcem Jar.Retkou. Začali jsme pracovat se vší pílí, scházeli jsme se k besedám a za tři měsíce měli jsme první besedu v Moravské Ostravě."

Měli se čile k životu a již v tomtéž roce uskutečnili svůj první putovní tábor Beskydami. Na sklonku roku získali v budově školy v Kunčičkách klubovnu a připravovali se na sněmovou výstavku.

Na jaře 1923 vzniká v Kunčičkách nová družina "Zubrů", kterou vedl Jaroslav Mikeska - Slavoj a budoucí kmen Blesku začal stále více přebírat ve svém okolí vůdčí úlohu. Oficiálně byl kmen Blesku založen 1.1.1926, to již měl třetí družinu "Lesních dívek".

30. ledna 1926 kmen navštívil tehdejší tajemník Ligy Prokop Koudela - Jánošík. Jeho návštěva zanechala nezapomenutelný dojem a silně ovlivnila činnost kmene. S velkým zármutkem proto přijali zprávu, že o rok později Prokop Koudela zemřel a věnovali mu vzpomínku v kmenovém časopise Vigwam. Roku 1926 kmen také získal nezbytné finanční prostředky na ušití svého prvního týpí (druhé získali r. 1930). Většina členů byla z dělnických rodin, jejichž sociální situace nebyla právě růžová, a tak získání těchto prostředků bylo pravděpodobně podmíněno tím, že začal Jaroslav Retka - Segwun a další starších členové kmene vydělávat.

V době svého založení měl kmen tři chlapecké (přibyla družina "Broučků" pro nejmladší členy) a jednu dívčí družinu. V dubnu 1926 píší do Vatry: "Od svého přijetí do LLM uspořádali jsme 2 sněmy, 10 vycházek, slavnost jarního slunovratu a besedu pro širší veřejnost. Byl také uspořádán vůdcovský kurs o 7 přednáškách a s praktickou ukázkou. Mimo to máme každý týden kmenovou radu, na níž se debatuje o naší práci a výchově. Na kmenových besedách, kterých bylo 76, předčítává se "Přírodou a životem k čistému lidství" a jiné spisy naší literatury. Cvičí se zpěvy, tance a různé hry. Největší překážkou jsou zde panující poměry.(míněny sociální, pozn. autora článku) Všichni členové jsou děti horníků, kteří těžce vydělávají na své živobytí."

Kmen má vývěsní skříňku a silně propaguje odběr Vatry (ústředí LLM se tehdy pokusilo o finanční osamostatnění ligového časopisu "Vatra", bohužel úspěch byl malý a vydávání "Vatry" muselo být později pro nedostatek finančních prostředků zastaveno). Na jaře r.1926 se zúčastnili zástupci kmene Jaroslav Retka a Alois Humplík "Moravského sněmu v Lulči, kde navázali kontakt s brněnskými woodcraftery. Tohoto sněmu se účastnili rovněž woodcrafteři ze Šumperska.

Kmen začíná vydávat svůj list "Vigwam", který rediguje Humplík. První číslo vyšlo v listopadu 1926. "Vigwam" vycházel jako měsíčník a do podzimu 1928 vyšlo 14 čísel. Humplík poté odešel na studia do Prahy, kde byl také krátkou dobu jednatelem Ligy. V krizovém období Ligy, kdy se část členstva odštěpila a vytvořila "konkurenční" organizaci ISAW (Internacionální Socialistickou Asociaci Woodcrafterů), se členové kmene "Blesku" postavili za věc "čistého woodcraftu", přestože kmen byl ryze proletářský.

Část kmene pod vedením Slavoje se osamostatňuje a vstupuje r. 1927 do Ligy pro výchovu přírodou "Moudrost Lesa" (viz Hlasatel Moudrost lesa č. 5/1927). Rok 1927 byl vrcholem činnosti kmene Blesku. Letní tábor byl týdenní. Jaro Retka - Segwun (=jaro) s Aloisem Humplíkem - Wontolou (tehdy ještě s přezívkou Hau) se zúčastnili vůdcovského tábora (Chautauque) na Samechově, který vedl náčelník Jaroslav Šimsa - Sůva. Po prázdninách už měli v kmeni uděleno víc než 140 orlích per, z toho 45 jich patřilo Segwunovi.

Mezi členy kmene patřili podle fotografií a zmínek v kronice tito chlapci (v závorkách je uveden věk k datu založení kmene 1.1.1926):

• Jaroslav Retka (20)
• Josef Kolesa (19)
• Antonín Lenart (18), Karlův kamarád a pozdější švagr, manžel Heleny
• Alois Humplík - Wontola (17)
• Karel Kapica (17)
• Jaroslav Mikeska - Slavoj (16)
• Kornelius Kupidlovský - Rang (16)
• Miloslav Šigut (16), starší bratr Valburgy a Milady Šigutových
• Adolf Zahradník (15)
• Leopold Kaňok (14)
• Jan Šigut (14), mladší bratr Miloslava
• Jan Mikeska (12), Slavojův mladší bratr
• Emil Kaiser (19)
• Oldřich Pustka (15) a Karel Pustka (13)
• Kučera (?)^[3]

…a dívky, protože kmen byl smíšený:

• Viola Retková (16)
• Valburga Šigutová (16)
• Milada Šigutová (15)
• Vlastimila Vaďurová (15)
• Helena Kapicová (13), Karlova mladší sestra
• Bůrová (?)^[4]
• Soňa Šnajdárková (22) (pozdější Segwunova manželka

Na podzim 1927 nastoupil náčelník kmene Blesku Jaroslav Retka - Segwun na vojnu. Nicméně i nadále zůstal s ostatními v kontaktu. V létě 1928 se pod jeho vedením vydala družina Děti Vatry na Slovensko a zastavili se i na Waldenu, kde zrovna pobýval Miloš Seifert - Woowotanna.

Na podzim téhož roku odešel Alois Humplík - Wontola do Prahy, kde začal pracovat v novinách jako redaktor. Po sloučení organizací r. 1929 se opět spojily také obě woodcrafterské skupiny z Kunčiček^[5] a z kmene "Blesku" se stal nový kmen "Černého démantu". Postupně ale woodcrafterskou činnost opouštěli další starší členové. Někteří odešli za prací, jiní na studia a jiní založili rodiny, takže jim už na kmenovou činnost nezbýval čas.

Vyvrcholení

V květnu 1929 na Samechově Jaroslav Retka - Segwun a Karel Bukovanský - Buk z kmene "Stříbrné Luny" na sněmu získali titul "bojovníka" (sagamor). Oběma byl udělen bojovnický řád^[6]. Stali se tak prvními bojovníky (mužského věku) v rámci LČW^[7].

Kmen Černého démantu (Kunčičky) sice v únoru 1930 zanikl, ale již v dubnu bylo oznámeno založení nové družiny a o dva roky později měl v Kunčičkách vzniknot nový kmen, o kterém jsou letmé zmínky až do války. Celkově se dá říci, že druhá polovina třicátých let byla rozvoji woodcraftu v okolí Ostravy nakloněna. Vznikly tehdy kmeny v Hrabové, Vratimově, Vítkovicích, Velkých Kunčicích. Bohužel slibný vývoj ukončila hospodářská krize, která vyhnala vůdčí osobnosti z kraje za prací.