Rudyard Kipling

Z thewoodcraft.org

Joseph Rudyard Kipling (⁕ 30. prosince 1865, Bombaj, Indie – † 18. ledna 1936, Londýn) , byl o 5 let mladší než Seton, přesto se literárně proslavil dříve než on.

Prvních 5 let v Indii

Byl prvorozeným, a jediným přeživším synem Johna Lockwooda Kiplinga () a jeho ženy Alice () rozené MacDonald.

Narodil se v Bombaji 30.12.1865, kam jeho rodiče odcestovali 12.4.1865, protože jeho otec získal místo profesora architektury na tamní umělecké škole[1]. Sňatek ale uzavřeli ještě v Anglii, 18. března 1865 v Kensingtonu.

Když měl 2 roky, jela s ním matka (v únoru 1868) do Anglie, protože byla znovu těhotná a chtěla porodit u rodičů. Tam se 11.6.1868 narodile jaho sestra Alice, přezdívaná „Trix”. Rudyard, o kterého se v Indii starali hlavně domorodí sloužící byl vzteklé, nevychované, panovačné a nesnesitelně zlobivé dítě, takže se všem ulevilo, když v listopadu odjeli zpět za otcem do Indie.

Když mu bylo 5, narodil se mu v Bombaji mladší bratr John, ale záhy po narození zemřel.

Dospívání v Anglii

Blížil se čas, kdy měl nastoupit do školy. V dubnu 1871 odjeli všichni do Anglie, ale po prázdninách rodiče odjeli zpět do Indie a své potomky zanechali na dlouhých 5 let v péči manželů Hollowayových v Southsea. Pro Rudyarda to bylo hořké a paní Hollowayovou upřímně nenáviděl, protože ho držela zkrátka.

Jediné světlé chvíle pro ně byly občasné návštěvy jejich tety, která zjistila, že Rudyard má problémy se zrakem a občasné halucinace. Napsala o tom své sestře a ta v březnu 1877 přijela, aby to mohla řešit.

V lednu 1878 nastoupil 12 letý Rudyard do internátní školy v Devonu. Nebyl z toho nadšen, ale našel si tam kamarády. Kolektivním hrám se ale snažil vyhýbat. Nejspíš proto, že se kvůli brýlím cítil zranitelný. Také mu začal rašit knírek, takže se jevil starší než byl a jeho tvář „zohavilo” akné.

V létě 1880 se poprvé zamiloval a to v něm probudilo literární ambice. Původně uvažoval o studiu medicíny, ale hned při první pitvě se mu udělalo natolik zle, že ho to přešlo.

O to zuřivěji se začal věnovat psaní. Přispíval do místních novin a když ukončil školu, odjel v červenci 1882 do Indie, kde začal pracovat jako pomocný redaktor pro „Civil & Military Gazette” v Lahore. Oficiální pracovní dobu měl od 10:00 do 16:15, ale ve skutečnosti trávil denně psaním 10 až 15 hodin.

Po 11 letech opět v Indii

Bylo mu 17, stal se z něj silný kuřák.

Roku 1884 mu jeho láska napsala že je konec a zlomené srdce začal „léčit” tím že začal práci věnovat denně 16 hodin a záhy se začaly projevovat důsledky přepracování – migréna, křeče, nespavost, úzkosti, atp. A do toho ještě obava z pohlavní nemoci, která se nakonec ukázala neopodstatněná.

Nakonec se z toho všeho 21 letý Rudyard, v červnu 1886, zhroutil a léto strávil na léčení.

Přes USA do Anglie – 1890

Roku 1890 četl Setonovu povídku Molly Cottontail[2], a ta ho – jak později Setonovi napsal v osobním dopise[3] – inspirovala k tomu, aby napsal Knihu džunglí[4]. O rok dříve, cestou z Indie do Anglie strávil nějaký čas v USA. Do San Francisca připlul 28.5.1889[5]. Navštívil Oregon, Vancouver, Montanu, Yellowstonský národní park i Chicago. A pak vyrazil do New Yorku, kde se měl sejít s manžely Hillovými, kteří doprovázeli na cestě do Japonska.[6]. Krátce u nich pobyl, navštívil svůj autorský vzor Marka Twaina, se kterým vedl dvouhodinový rozhovor, během něhož obdržel mnoho cenných rad a 25.9.1889 vyplul z New Yorku do Liverpoolu.

Druhý pobyt USA, 4 roky a inspirace od Setona

Podruhé Kipling dorazil do USA v roce 1892 – už jako čerstvý ženáč. V doprovodu manželky Caroline, tchýně p. Balestierové a švagrové Josephine. Jeho žena byla také američanka. Balestierovi žili v Brattleboro, ve Vermontu. Ani tentokrát se v USA dlouho nezdržel, neboť se ženou pokračovali přes Vancouver dál do Japonska. Ale záhy se vrátili, protože Caroline zjistila že je těhotná a navíc hrozilo, že by zůstali trčet někde cestou s nemluvnětem bez finančních prostředků. Od srpna tedy pobývali opět v USA. Kiplingovým se ve Vermontu líbilo natolik, že si zde koupili pozemek a postavili dům s výhledem na řeku Connecticut, který pojmenovali Naulakha. Krásná příroda Kiplingovi přinesla sluneční svit a klidnou mysl. Kipling, který se do té doby věnoval především novinařině, si vzal k srdci rady Marka Twaina a inspiraci rodnou Bombají přetavil v rozsáhlou Knihu džunglí, která vyšla 22. 5. 1894 a stala se hitem nejenom v USA, ale i ve všech zemích britského impéria. Později oslovila miliony čtenářů prakticky po celém světě. (První české vydání přeložil berounský učitel Miloš Maixner.)

1896 – zpět do Anglie

Roku 1896 se narodila Kiplingům druhá dcera Elsie, samotný vztah mezi manžely však počal vykazovat určité trhliny. Přestože se jim ve Vermontu líbilo a původně zde plánovali prožít zbytek života, vše změnila nová globální politika USA. Ministr zahraničí Richard Olney svým napadáním Britů způsobil vleklou anglo-americkou krizi, která hrozila přerůst ve válku. Protibritské nálady nakonec znechutily Kiplinga natolik, že se v červenci 1896 natrvalo odstěhují do Anglie.

1898 – Seznámení se Setonem

Kiplingovo jméno tedy nemohlo ujít ani Setonově pozornosti[7]. Seznámili se až roku 1898, v domě společného kamaráda, vydavatele Franka N. Doubledaye[8] poté co vyšel knižně soubor Setonových povídek pod názvem Wild Animals I Have Known, který z něj učinil literární celebritu v rámci USA, zatím co Kipling byl v téže době, díky Knize džunglí, světoznámý.

Historku, jak Kipling naléhal na Doubledaye, Seton uveřejnil poprvé v roce 1921. A znovu ji připomněla Setonova druhá manželka Julia B. Seton roku 1967 ve vzpomníkové knize By a Thousand Fires.[9]. Osobně se domnívám, že si ji Frank N. Doubleday vymyslel, aby zatlačil na Setonovu ješitnost a přetáhl ho od Charlese Scribnera (pro kterého Doubleday pracoval jako redaktor než se osamostatnil) do svého nakladatelství. Věděl, že Seton už nebude mít možnost si pravdivost téhle historky ověřit, protože Rudyard Kipling už byl tou dobou zpátky v Anglii. A nejspíš by to ani neudělal, protože pro Kiplinga to byl velice špatný rok.

25.1. – 2.2.1899 se Kiplingovi plavili lodí z Liverpoolu do New Yorku a během plavby jim onemocněly děti. Začalo to jako úporná rýma, ale 4.2.1899, již v New Yorku lékař konstatoval, že obě děti mají černý kašel.

Čtyři dny na to, 8. února sklátily horečky Caroline. Její nejhorší stavy polevily 12. února, ale 20. února dostal horečku Rudyard. Jeho švagr, Dr. Therodore Dunham, který si vzal za manželku Josephine, mladší sestru jeho ženy, k nim přivedl specialistu Dr. Edwarda G. Janewaye, který zjistil, že Kiplingovu pravou plíci postihl zápal plic.

Protože Caroline nebyla schopna pečovat o děti a svého muže, starali se o ně jejich známí a přátelé a najali i profesionální zdravotní sestru. Je velmi pravděpodobné, že mezi nimi byl i Frank N. Doubleday, takže zápletka té historky rozhodně vymyšlená není.

23. února se Rudyardův stav o něco zlepšil, ale jen nakrátko, protože se infekce rozšířila i na levou plíci. 6. března 1899 pak zemřela ve věku 7 let Rudyardova prvorozená dcera Josephine. Onemocněl i jeho tchán, ale nakonec přežil, stejně jako Rudyard. Situace byla tak vážná, že za nimi z Anglie přicestoval 29. března i Rudyardův otec.

17. dubna pak odjeli všichni z New Yorku do Lakewood, v New Jersey, kde zpočátku bydleli v hotelu Laurel House, ale protože jejich děti (Elsie a John) měly stále černý kašel, byl na ně zřejmě učiněn nátlak aby se přestěhovali do soukromého penzionu. Ale jejich stav už se výrazně zlepšil. 8. května se Rudyard Kipling vrátil na svou původní váhu. A protože mu lékař doporučil změnu podnebí, odjeli všichni 14. června 1899 zpět do Anglie.

Bylo to těsně předtím, než dostal Seton nabídku na sérii přednášek, která spustila řetěz událostí, co vedly k založení kmene Sinawoy který inspiroval Setona k tomu, aby začal psát autobiografický román Two Little Savages (Dva divoši).

Blízkým Kiplingovým přítelem byl také Edward Bok, šéfredaktor magazínu, který se (zřejmě na Kiplingův popud) také začal o Setona zajímat.[10]

1900

Od 14. června 1899 už Kipling v USA nebyl.

11. října 1899 vypukla Búrská válka a 20. ledna 1900 Rudyard Kipling na lodi RMS Kinfauns Castle do Jižní Afriky, aby tam působil jako válečný zpravodaj.

Kipling byl silný kuřák, který roku 1902 vykouřil denně až 40 cigaret. Později kouření omezil, takže roku 1907 jich bylo už „jen” 30 denně. Až koncem roku 1933 ho začali tlačit k tomu aby se své vášně vzdal. Zemřel 18. ledna roku 1936 ve věku 80 let.[11]

Odkazy

  1. ↑ w:en:Sir J. J. School of Art, kterou zřídil indický obchodník a filantrop Jamsetjee Jejeebhoy (15.6.1783 Bombaj, Indie – 14.4.1859 Bombaj, Indie) patří k nejstarším vzdělávacím institucím evropského typu v Indii. její donátor, který se původně jmenoval Jamshed (jméno si pozměnil kolem roku 1803), byl potomkem bohatých peršanů co v 10. století uprchli z Persie (dnešního Íránu) do Indie před muslimy. Své jmění rozmnožil především díky importu opia do Číny a bavlny do Anglie. Za svou aktivní kolaboraci s brity byl roku 1842 oceněn královnou Viktorií rytířským titulem a přídomkem „Sir” a 15 let později (1857) byl povýšen na barona.
  2. ↑ Vyšla roku 1889 v časopise St. Nicholas. Viz [[Ernest Thompson Seton a biographical sketch, 1925 (book).
  3. ↑ Seton, 2015 s. 353
  4. ↑ Jungle Tales, 1895
  5. ↑ Do Indie, odplul 20.9.1882 a pobýval tam až do 3.3.1889 kdy vyrazil přes Hong Kong do Japonska a pak přes USA dál do Anglie. Své putování popsal v knize From Sea to Sea, souborném vydání jeho reportáží z cesty – https://www.kiplingsociety.co.uk/readers-guide/rg_seatosea_intro.htm
  6. ↑ S profesorem Samuelem Alexandrem Hillem (1852-1890)) a jeho ženou Edmondií (1858?-1952) se prvně setkal koncem roku 1887 v Indii při cestě z Lahore do Allahabadu. Paní Edmondia, rozená Taylor, pocházela z Beaveru v Pensylvánii, a měla mladší sestru Caroline, kterou si chtěl Rudyard vzít, ale nakonec z toho sešlo. Samuel Alexander Hill se specializoval na meteorologii a krom toho byl i nadšený fotoamatér, takže později nepochybně patřil do okruhu lidí, co se točil kolem magazínu Recreation.
  7. ↑ Jak však uvedl Seton v článku pro magazín The Critic, 1901 (article), do roku 1894 Kiplingovo jméno neznal.
  8. ↑ Jak uvedl Seton v The Century Magazine, 1921 (article)
  9. ↑ Seton, 1967
  10. ↑ Nejprve vyšel rozhovor se Setonem, který přislíbil že zde bude exkluzivně publikovat vybrané kapitoly ze své nové knihy Two Little Savages, kterou se chystal napsat. (December 1900)
  11. ↑ Vzhledem k celoživotním zdravotním problémům a silnému kouření, se dožil velice slušného věku. Jeho rodiče zemřeli oba krátce po sobě (nejdřím matka) v prosinci 1910 ve věku 84. (Poznamenal Keny)
Citováno z „https://www.thewoodcraft.org/wiki/index.php?title=Rudyard_Kipling&oldid=105895“