Spolupráce woodcraftu československého a jugoslávského.
Jsem od roku 1934 ve styku s vůdci J.G. ligy, jejíž vývoj pozorně sleduji. V Praze poznal jsem Ing. Cejana, který byl osobně účasten při mé instruktivní práci mezi učitelstvem družin i v táboře učňů U - B u Hostivaře. V roce 1935 navštívil jsem tábor u Martuljeku, kde vzniklo milé přátelství s Ing. Murkem, jež jest dodnes praktickým spojením s bratry Jihoslovany. A konečně v Mariboru setkal jsem se s velkým náčelníkem J. G. ligy, br. Belim lisjakem Klojčnikem.
Moje osobní dojmy a vlastní informace z J. G. ligy potvrzují tu skutečnost, že tato organisace s vážným úsilím spěje k tomu, aby dosáhla značného vlivu na mládež v S. H. S. Její vyspělost tábornická je nepopíratelně rovnocenná naší. V poměru k tábornictví čsl. woodcrafterů dal bych jim pro vkusné, ba umělecké řešení táborů přednost před někdy pochybným primitivismem naším.
Z naznačených bodů pro konferenci se Setonem jest zjevna touha po styku s woodcraftem i jinde, zvláště pak s Československem. Ale pro pozdní příjezd Setona nedošlo dne 20. XII. ke konferenci a odbývala-li se jindy, nebyli jsme k ní s Ing. Murkem přizváni. Nebyla asi pro všechny pracovníky veřejná.
Hlavní zásady pro členství v J. G. lize jsou zcela totožné s těmi, jež byly ještě dodržovány tak do r. 1930 u nás. Vybavení kmenů jest v J. G. lize dokonalejší, nežli jsem znal u nás. Pocit malého rozvoje ideologického jest dobrým sledem vývoje, nutí studovat, poznávat, měřit se.
To je vlastní důvod k hledání styků s jinými. Jsem přesvědčen, že nepotřebují ani tak moudrosti, jako míry pro vlastní práci. Stoupající sebevědomí jihoslovanů jest docela oprávněné, neboť jest založeno na činech jednotlivců i celku. Jejich nadšení je povede rychle vpřed.
Z právě došlého únorového čísla časopisu PLAMEN to vane jarním proudem. Na 24 stranách samé ideové a organisační instrukce, povzbuzování k rozvoji činnosti.
Pozoruhodná jsou pozorování Ing. Murka o tom, jak mladí Pražané ke konci týdne derou se na člunech proti toku Vltavy. Ing. Murko uvádí také své dojmy z vánočního pobytu Setonova v Praze.
Jinak se v obsahu setkáváme s Vigilii Črtomira Zorce, dále s články Sinjiho Galeba, Medvedjeho Srce, Zdenka Sily a j.
Nelze mi vynechati též vyobrazení a poznámku o tom, jak úspěšnou byla gozdovnická výstava r. 1934 v Mariboru, která byla skvělým útokem na veřejné mínění, jenž se vydařil získav přátelství vlivných osobností veřejného života.
ČESKOSLOVENSKÉMU WOODCRAFTU PROSPĚJE UŽŠÍ STYK S JIHOSLOVANSKOU GOZDOVNICKOU LIGOU A HLAVNĚ OSOBNÍ POZNÁNÍ. HESLO PRO 1937:
