Stránka:buk1937.djvu/17

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 16

I. pracovní pole – Městské družiny pro školní mládež hlav. m. Prahy.

Dokonalým obrazem, co to jsou tyto družiny jest sborník, vydaný Spolkem učitelstva družin pod titulem

S modrou oblohou…”

Rozšířil bych informaci jen o několik zvláštních zajímavostí. Tak na prvém místě zdůrazňuji, že vedoucí učitelstvo jsou jen ženy, s výjimkou několika učitelů-mužů pro technickou výchovu.

Za druhé to, že učitelský sbor v době, kdy jsme započal s organisováním táboření sestával z valné části věku vyzrálého, zajisté neobyčejně zkušeného vedením v klubovně, na hřišti i venku na vycházkách.

A hned tu vyvstala otázka velmi důležitá zdravotní odolnost vedoucích při zhoršené povětrnosti za trvalého pobytu v přírodě. Nejlepší pedagogická pracovnice musela tu řešiti samozřejmě svoji zdravotní schopnost.

Stejně se jednalo o zdravotní schopnost dětí. Zodpovědnost za zdraví se strany veřejné péče jest mnohem přísnější ,nežli bývá v organisacích skautských a woodcrafterských. Začínalo se tedy dle dobrého zdání školních lékařů, kteří rozhodovali.

Se zdravotní péčí jest nezbytně spojena otázka stravovací. Tady nebylo žádného problému, protože odborný personál ve službě obce pražské byl přesazen do tábora. Jedinou novinkou byla právě ta kuchyně v přírodě, ale její vybudování nám bylo hravé.

Nejlepší způsob pro zavedení čehokoliv nového je kurs. Proto i tady došlo k

zřízení dvou kursů

Jeden pro učitelstvo, který byl vřazen do pedagogického semináře na škole vys. studií pedagogických v Praze pod řízením p. docenta Dr. St. Velínského. Jeho program byl naprosto sledný s programem kursu pro děti, jehož se účastnilo 110 chlapců a děvčat ze všech okresů Velké Prahy. Kurs pro učitelstvo začínal technikou budování táborů, seznamováním všech podmínek a v jeho průběhu jsme se stále drželi myšlenky dokonalého vůdcovství. Neprožil jsem nikdy nic tak zajímavého a snad mi bude možno jednou všem vůdcům woodcrafterům o tom přednášeti. Za to chci popsati kurs, který byl úplnou mojí novinkou.

Táborový kurs pro děti.

Diplom pro děti-rádce, absolventy táborového kursu v r. 1933.

Diplom pro děti-rádce, absolventy táborového kursu v r. 1933.

Do tohoto kursu bylo vybráno pečlivě 110 hochů a dívek ve věku 12–13 let. S ohledem na rozlehlost území Velké Prahy byla určena dvě střediska a to pro jižní polokruh v ref. škole NUSLE, kdy byla hostitelkou družina Nuselská za pedagogického dozoru paní řed. A. Aimové. Severní polokruh byl soustředěn do vlastní budovy družiny na Zvoničce, Praha VII, za pedagogického dozoru p. řed R. V. Vokáče.

Doba kursu se členila na období:

a, přípravné — únor, březen, duben — (Nusle a Praha VII)
b, praktické – květen a červen – (pokusný tábor v Hostivaři)
Období přípravné
Po tři měsíce každou druhou středu od 3–5 odpoledne (Nusle liché, Zvonička sudé) sjely se dětí do středisek “do kursu”. To bylo něco nového, pravidelné setkávání se zástupců školní mládeže z celé Prahy! Jak to zahýbalo životem v družinách, to si lze představit. Druhý den už kursisté působili na ostatní děti podle programu kursu. Tak jsme vlastně pořádali kurs nepřímo pro mnoho dětí, pomocí důvěrníků.

..text pokračuje