Pokračování textu ze strany 118
… ke zpracovávání její ideologie tak, jak se bude utvářet a upevňovat ideologie Volného harcerstva. V závěru autor navrhuje projekt takového časopisu.
Ve skutečnosti takový časopis začal vycházet 1. listopadu 1921 s hlavičkou Płomienie (Plameny) a podtitulem “časopis mládeže”, od 8.–9. čísla (25.2.1922) ještě v záhlaví s heslem “Pravda — Krása — Dobro”. Až do svého zániku v srpnu 1924 sdružoval časopis několik známých činovníků ZHP, jako Aloise Pawełka, Stanisława Gibbese, Z. Stiebera a další, kteří byli na hony vzdálení myšlenkám socialismu, avšak toužili po nápravě činnosti harcerského svazu ZHP. Pracovali ve volnoharcerském hnutí až do doby, kdy se vlivem radikální levice volné harcerstvo změnilo ve hnutí po výtce politické, o čemž bude dále pojednáno.
Časopis Płomienie uveřejňoval široký záběr zpráv o woodcrafterském, skautském a mládežnickém hnutí ve světě, nevyjímaje činnost mírových organizaci, práci esperantistů, radiotelegrafistů a filatelistů. Na stránkách časopisu objevovaly se kromě vlastních kreseb s harcerskou, indiánskou, slovanskou, mystickou a futuristickou tématikou kresby Setonovy a Hargraveovy. Byly uveřejněny překlady ze Setonových knih o woodcraftu a jeho povídek o zvířatech, Hargraveovy úvahy o hnutí Kibbo Kift a zejména diskusní články o poslání volného harcerstva. Odmyslíme-li si chudičkou grafickou úpravu časopisu, pochopitelnou pro neutěšené poválečné hospodářské poměry v Polsku, máme před sebou časopis, jehož záměr a obsah mohou být do dnešního dne vzorem publikace pro mládež.
Iniciátor volnoharcerského hnutí a vedoucí redaktor časopisu Płomienie Adam Ciołkosz se vyznačoval neobyčejnou erudici na poli filozofie a etiky, měl nesporné vůdčí schopnosti, byl vybaven dobrými znalostmi cizích jazyků, které mu umožňovaly rozvětvený styk s mládežnickým hnutím v Evropě a Spojených státech a vykazoval bohatou invenci v otázkách tohoto hnutí. Jako redaktor a duše časopisu Płomienie byl pozoruhodně pracovitý a vyznačoval se trvalou snahou po vyjasňování soudobých problémů harcerstva a mládeže. Jako publicista měl dar jasného formulování myšlenkové syntézy.
První sjezd Volného harcerstva se konal ve dnech 29. 30. června 1922 v Machocicích u města Kielce. Sjezdu se zúčastnilo na 80 vedoucích a starších činovníků harcerstva. Byli přítomní zástupci ZHP, židovské skautské organizace z Lodži Harcerz Polski, židovského skautského svazu Hashomer Hacair a zástupci německého mládežnického hnutí v Polsku. Pozdravný dopis zaslali mimo jiné němečtí noví skauti, vedoucí ukrajinského skautingu v Polsku Ukrajinskij Płastovyj Uład a John Hargrave, náčelník anglické organizace Kibbo Kift.
Na sjezdu byla přijata ideová deklarace, vyjadřující snahy Volného harcerstva. Současně se projevil ideový rozkol ve vedení Volného harcerstva, kde radikálně orientovanou Varšavskou levicovou skupinu vedl Leon Jankowski. Radikálové směřovali k přeměně dosud nepolitického hnutí na organizaci výlučně politického charakteru, stojící v opozici a odmítající spolupráci s ZHP. Menšina vedení v čele s Adamem Ciołkoszem a Stanisławem Jerschinou žádala naproti tomu autonomii Volného harcerstva v rámci ZHP. V roce 1922 navázali volní harceři také písemný kontakt se Zálesáckou ligou československou, od které obdrželi různé materiály americké woodcrafterské ligy, včetně časopisu Totem Board.
