Pokračování textu ze strany 39
… divokými zvířaty zárodky či počátky lidského tělesného vývoje, tak jistě najdeme zde též základy a předpoklady toho, čeho docílil člověk ve světě duševním. Tato myšlenka poskytuje nový podnět pro zkoumání života zvířat při jejich přirozené činnosti. Proto Seton hledal mezi nimi svědectví toho v zárodcích řeči, posunkově mluvy, smyslu pro hudbu, krasocitu, domácího zařízení, společenského zřízení, zdravotnictví, zákonů, sňatku, mravnosti, zákonů vlastnictví atd.
Proto Setonovo dílo není jen přírodopisem, je to volání nové doby po novém poměru člověka k přírodě, po novém životě člověka, v němž bude rozhodovat též cit a hlubší vztahy ke všemu životu kolem. Poznat zvířata v jejich domově znamená zamilovat si je.
Zapomíná se, že vlast je nejen pojem ethnografický a historický, ale že vlast je tolik co domovina, tedy také lesy, pole, řeky a vše, co zde žije. To je i v duchu slovanském: milovat a znát přírodu, která naplnila mysl našich předků nádhernými písněmi, smyslem pro krásu, a je důležité právě vědět to, že jen příroda to je, z níž vychází opravdová, jemná a trvalá kultura.
Mou vlastí je celá zeměkoulele, zvířata i rostliny i lidé všech plemen a všech národů.–
