… co radosti vyvolal první pozdrav od slovenského podhoří, v němž čím dále tím více rozhořívá se oheň bratří stejné víry.
A poutník života potkával na své pouti další. Nesli znamení modré oblohy, dobrého lovu a větru, který zčišťuje. Tichá, hřejivá radost. I od partyzánské vatry šla poznávací znamení bílého štítu daleko na západ. Nebylo a nemohlo být zklamání, neboť duch byl příliš silný, duch moudrosti lesa, přírody a života, duch harmonie soužití, bratské lásky s jemným smyslem pro odstíny dobra, duch lidství, emanující Matkou Zemí.
Skočím ještě jednou k ohni a zatančím odzemek, vytáhnu ze zásuvky zaprášená orlí pera, zavěsím na wampum staré dobré zkušenosti, natáhnu tětivu luku bratří Lučanů a vystřelím šíp do daleka, aby nesl poselství lásky a míru mezi vás všechny, kdož odpočíváte znavení bojem.
Duch vudkraftu, přírodní a přirozený duch nezemřel.
Viktor Palivec
Když ráno vstaneš, vzdej díky za ranní světlo. Poděkuj za svůj život a sílu. Vzdej díky za svou potravu a radost ze života. A nemáš-li náhodou zač díky vzdávat, bud jist, že jsi tím sám vinen.
Wabasha
