Ve svém proslovu V Milíčově domě řekl Přemysl Pitter mezi jiným: . „Dnes se všeobecně lidé dívají na své spoluobčany předpojatě, stranicky; dělí lidi na schopné a méněcenné, říkají: ty jsi komunista, ty klerikál, ty zas buď proklet, že tvůj otec byl žid, ty jsi Němec, ty kolaborant. Při tom všem zapomíná většina, že především každý z nich je č l o v ě k e m . Politické, rasové, náboženské rozdíly stavějí mezi lidmi zdi nedůvěry, neochoty, nepřátelství.
To nám musí být vodítkem, máme-li plnit důsledně zásadu „Shovívavost“. Hledejme v každém člověku právě člověka, hledejme to, co lidi spojuje, hleďme odstranit zdi, které překážejí lepšímu poměru mezi lidmi. Naučíme-li se poznávat lidi zblízka, nebudeme již u mnohých zajisté křivě posuzovat to, co ve skutečnosti je jen na povrchu, co je jen slupkou, oděvem. Každý člověk jest především člověkem!“
PAU — WAU O IMAGINACI.
Imaginace je sama o sobě pojem. tak křehký, že ji nelze svázat do definice a zařadit do oddělení „věda“, „psychologie“, „lékařství“ nebo do jiného oddělení, racionalisační kartotéky dnešní doby.
Přesto aneb lépe právě proto je svým vlivem tak základní v junáctví (a tam, kde mezi dětmi, hochy a děvčaty se rodí přátelství), tak podnětnou, programovou, výchovnou a při tom přirozenou, že neznáme lepšího prostředku, jak udržeti si ducha dětství až do konce života.
