Pokračování textu ze strany 12
Chtěl bych touto knížkou působiti na cit v našem národě, aby svědomí se v nás hnulo a v Indiánovi abychom viděli bratra utlačeného a nespravedlivě vyhubeného. Abychom si též uvědomili, že to nebyl národ, nýbrž celé plémě, a historie jeho že dotýká se celého lidstva. A těm, kteří usilují o ozdravění hnutí junáckého u nás, doporučují vedle toho ještě trochu přemýšlet o tom, co pro lesní moudrost, t.j. znalost lesa, jeho zákonů a života v něm, znamená Indián. Že žádný národ nás nemůže pro primitivní život — tedy pro naše tábory v lese — lépe poučiti než indiánský národ. Neboť: žádný primitivní člověk nedosáhl na světě ještě tak krásného souladu tělesných i duševních sil a schopností, tolika zručností a vědomostí jako Indián. A kdežto naši praobyvatelé, staří Slovani, zanechali nám tak poskrovnu památek po sobě, u indiánů ještě nedávno jsme mohli studovati jejich život v přírodě a je také do detailu zaznamenán, poněvadž mnoho bělochů žilo mezi nimi. Takže nikde nemůžeme načerpat tolik návodu a poučení. Světlo to nepřinesl Indián jen Americe, nýbrž celému lidstvu. Jestliže jsme povinni míti s ním soucit a převzít bolest jeho utrpení na sebe, jsme povinni také nedati zahynouti tomu, co zůstalo po něm jako posvátné dědictví, jako duševní poklad, jejž nám přenechal.
Pro boj proti předsudkům tedy, jimiž zastírána je pravda, vydáváme tuto knížku. Seton sebral ukázky mythů a legend Indiánů i historické dokumenty jejich vyvraždění — a učinil je předmětem vypravování u táborových ohňů. A také tak je zde podáváme. Nejde o nějakou práci úplnou a soustavnou. O mythech Indiánů psal u nás důkladněji J. V. Sládek („Americké obrázky“), o životě Indiánově máme ..text pokračuje
