Jak byly první tábory v život uvedeny.
V § 2 a 5 organisačního řádu městských družin pro školní mládež v Praze jest uvedeno táboření dětí ve volné přírodě jako jeden z důležitých prostředků výchovných a rekreačních.
Aby táboření městských družin pro školní mládež mělo dobrý výsledek po všech stránkách, bylo třeba přípravy dětí i učitelek družin pro tento způsob rekreace. Pro děti družin byl pořádán v měsících únoru, březnu a dubnu teoretický kurs vždy ve středu, střídavě v Praze VII. a v Nuslích, jehož se účastnilo 100 dětí družin. Souběžně s ním poslouchalo učitelstvo družin v semináři doc. Velinského při ŠVSP přednášky odborníka p. Bukovanského, které nás seznamovaly s tím, co bylo s dětmi pracováno a připravováno v kurse. V květnu — 13. května — přikročeno k výstavbě tábora v Hostivaři, kam nyní na soboty a neděle dojížděli účastníci kursu, který takto proměněn v kurs praktický pro děti i učitelstvo. V tomto kursu jsme se přesvědčili o přímo živelné touze dětí po weekendu v přírodě a jejich naprostém uspokojení ze způsobu, jak byl čas pobytu v táboře vyplněn. Učitelstvo družin projevilo zvýšený zájem o toto zařízení, neboť zde právě měli zvláště jednotlivci příležitost poznati možnosti rozvoje v uplatnění svých specielních schopností.
Výstavba tábora se celkem osvědčila.
Organisace dopravy dětí, stravování, časové rozdělení dne, práce ve skupinách rovněž zcela uspokojily.
Úkol družin, vytčený v § 2 organisačního řádu ve 4 bodech, byl takto splněn:
Posílení zdraví a tělesného vývoje bylo zjištěno všeobecným stavem po ukončení kursu.
Bohatost programu zábav v táboře, vedených v dětském duchu, dala dětem radost a osvěžení pro celý týden.
Pravidelnost péče o čistotu těla zavedenými zvyklostmi stala se dětem přirozenou potřebou.
Zvláštní způsoby prací při budování tábora a v lesní dílně, pravidelné vycházky spojené s pozorováním přírody vyhověly úplně požadavku o doplňování školní výuky.
