… dnes z velké části nutně potřebí této rekreace, které jim rodina nemůže poskytnouti v dostatečné míře. Jako národní škola sama, také tento nutný její výchovný doplněk musí se tudíž státi tmelem, který v dětském věku sdružuje mládež všech společenských skupin a stává se tak nástrojem solidarity společenského celku, národa — dnes již do té míry diferencovaného, že toliko výchovné instituce pro mládež mohou zabezpečiti aspoň nutné minimum jeho integrační funkce.
Útulky přestávají tudíž býti tím, co se slovem »útulek« v obvyklé mluvě označuje. Proto nový organisační řád pochovávaje svého předchůdce, pochovává s ním i jméno instituce, třebaže jména toho bude vždy čestně a vděčně vzpomínáno. Útulky vykonaly jistě mnoho, velmi mnoho dobrého, doufáme však, že nové družiny školní mládeže, jak nový řád tuto instituci označuje, vykonají ještě více pro zdravý vývoj našich dětí a hlavně pro mnohem větší počet dětí.
Jsme si toho vědomi, že novým organisačním řádem klademe na starou kolej výhybku v době, kdy není dosti peněz na stavbu nové trati. Řídíce se však zásadou: minimum dobra pro maximum dětí nebudeme žádati, aby se zakládala pro družiny nějaká drahá zařízení, která by mohla míti jen malou kapacitu a prospívala by tudíž jen malému procentu ze 67.000 dětí, které máme v národních školách. Spokojíme se pro počátek hmotnými potřebami co nejméně nákladnými (stanovým zařízením a pod.) — tak, aby účast mládeže mohla býti co nejširší: hlavně bude ovšem nutno umožniti levnou, event. bezplatnou hromadnou dopravu dětí z vnitřních částí města do přírody na zdravý vzduch.
Hmotná zařízení vůbec nesmějí býti ve výchovné práci nikdy přeceňována. Podstata výchovy tkví v duchu, v člověku, učiteli, vůdci, nikoli ve hmotě. A půjde tedy hlavně a především o vůdce družin. Uznáváme plně a vděčně záslužnou práci velké většiny učitelek našich útulků; nicméně vedení družin, jak si je představuje nový organisační řád — ukládá výchovnému personálu úkoly nové, vyžadující z velké části zvláštní přípravy; i po té stránce se učitelky městských útulků již částečně na nové úkoly připravily. Pro budoucnost však je naléhavě třeba, aby v našem školském systému byla náležitě zorganisována odborná příprava pro službu v oboru tělovýchovné a zdravotně-sociální péče o mládež: zde je příležitost k účelné diferenciaci našeho školství III. stupně, zejména odborných škol pro ženská povolání.
Přičiní-li se výchovný personál, jak doufáme, a neodeprou-li potřebné pomoci ani příslušné úřady, zvláště zdravotní a sociální a naše dopravní podniky, ani správy národních škol a jejich učitelstvo, ani místní činitelé, zvláště orgány pro péči o mládež, není pochyby, že družiny splní úkol novým organisačním řádem jim vytčený a že v hojné a vydatné míře přispějí k tomu, aby pražská školní mládež mohla prožívati zdravé a šťastné dětství.
