Pauvau o Woowotannovi
Kdo byl vlastně Woowotanna? Tak jsme si navykli říkat prof. Miloši Seifertovi podle indiánského zvyku. Rozvážná chůze, usměvavý obličej, ochotný pomoci komukoliv. Byl přísný abstinent a jeden čas i vegetarián. Byl pacifista prodchnut humanitním duchem. Byl spíše teoretik a romantik, než praktik a realista. Uměl anglicky, holandsky, německy, což dokládal četnými překlady ze Setona, Hargravea, Thoreaua, Emersona, Eedena a dalších literárních hvězd své doby. Jeho převody ze Setona byly nedocenitelným pokladem pro začátky Ligy lesní moudrosti. Jeho kniha "Přírodou a životem k čistému lidství" byla přitažlivá pro nás mladé a dala nám návody pro práci v kmenech.
Když nastoupil v Příbrami na reálku, ustavil si hned mimo kmen vedený mnou a kmen vedený Josefem Horkým, svůj nový kmen, jemuž vydával časopis “Moudrost lesa”. Vyšlo však jen málo čísel.[1]
Seifert později bydlí v Orlově pod horou Třemešnou v Brdech, kde trávil značnou část svých mimoškolních dní. Když jsem odešel z Příbrami, ztrácel jsem o Seifertovi povědomí. Zaslechl jsem jen, že tráví těžce nemocen své dny v lázních Bechyni v jižních Čechách. Nicméně ještě jednou jsme se shledali.
Bylo to před druhou světovou válkou v Praze na Karlově náměstí. Seifert šel o holi a jen těžce mluvil …
Zemřel v roce 1941.
- ↑ V Příbrami byl Seifert od roku 1924, založil zde kmen Rudých jazyků (Příbram). Hlasatel “Moudrost lesa” vycházel v letech 1927–28, vyšlo minimálně deset čísel jako měsíčník organizace Liga pro výchovu přírodou “Moudrost Lesa”. Zatímco Viktor Palivec se svým kmenem Synové Želvy zůstali v LLM.
