Pokračování textu ze strany 19
Život v přírodě může však býti také zlem. Jeden bohatý Američan dal chudé hochy potloukající se po ulicích new-yorkských vypravit parníkem do Catskillských hor. Tam je pustili, aby se chlapci „potěšili přírodou”. Když je sháněli ke zpáteční cestě, našli je za křovím hrající v karty, nebo zevlující s cigaretou.
Nestačí tedy lidem jenom kázat o „návratu k přírodě". Třeba jest naučiti. je žít v přírodě. A v tom právě Seton ze všech lidí na světě vykonal nejvíce, jest v pravdě Mesiášem života přírodě a jeho knihy posvátným evangeliem lesní moudrosti.
Devatero zásad klade svému hnutí:
1. Hnutí má sloužit v podstatě ozdravění a osvěžení.
2. Táborový život. Tábořením dokážeme, dovedeme-li prostě. žití, táboření jest též nejvyšší zkouškou života v přírodě. Táboření má dnes mnoho nepřátel, hlavně vinou táborníků, kteří nepoznali ideál lesní moudrosti a kterým skauting stal se sportem. Buď že žijí v nepohodlí a špíně a odcházejí z tábora chorobnější, než když tam šli, buď že nedovedli z něho stvořit si radostné prostředí duchovního i tělesného osvěžení, z nedostatku inteligence. Dobře vedený tábor může býti blahodárným i pro tábořící i pro přírodu, kterou táborníci ochraňují před škůdci. A naše lesy by potřebovaly stráž za každým stromem.
